Víš, že tě miluju? [Dokončeno]

18.

Celou noc jsem přemýšlela. O Alexovi a Emmě. Ale překvapilo mě, že přemýšlím i o Jamesovi. Nikdy by mě nenapadlo, že s ním půjdu ven, nebo ho budu dokonce objímat. Zdál se být fajn. A začínala jsem ho mít ráda, ale nic víc. Milovala jsem Alexe, i když jsem nechtěla.

Ráno jsem se probudila a na mobilu jsem našla zprávu od Emmy.

Emma: ''Ahoj, půjdeme dneska někam?''

Já: ''Hele, nevím... Nechceš mi něco říct?''

Emma: ''???''

Já: ''No tak já nevím. Třeba, že jsi mě zradila!''

Emma: ''Nepatří jen tobě!''

Já: ''Co to meleš? Nepatří jen mně, to ne, ale jak jsi mi to mohla udělat? Vždyť víš, jak ho mám ráda!''

Emma: ''Tak hele, nechodíte spolu, ne? Vždyť tě ani nechce!''

Já: ''Víš co? Už nikdy se neopovaž mi jen napsat, natož se na mě podívat!''

Zablokovala jsem si její zprávy, aby mě už nechala a zahodila jsem mobil přes celý pokoj.

Zabořila jsem hlavu do polštáře a znovu se rozplakala.

Po hodině mi zazvonil mobil. Zvedla jsem ho ze země a podívala se na displej.

James

''Haló?'' Řekla jsem, když jsem to zvedla.

Po hodině jsem už byla venku s Jamesem, Alexem, Benem a Danem. Povídali jsme si a já na chvíli úplně zapomněla na Emmu. Jenže večer jsem si jí zase vybavila.