Víš, že tě miluju? [Dokončeno]

22.

Další den začal, jako každý jiný. Ráno jsem vstala, najedla se, osprchovala, protože bylo strašné vedro, vzala jsem si na sebe plavky, na to jsem si vzala tílko a kraťasy, sluneční brýle na oči a vyrazila jsem ven. 

Přicházela jsem k místu, kde jsme se měli sejít. Už z dálky jsem viděla, jak tam u vody na lavičce sedí postava. Byl to kluk. Měl na sobě plavky. Přišla jsem blíž a uviděla jsem, že je to James. Když mě zahlédl, usmál se a vstal. 

''Ahoj'' Pozdravil a objal mě.

''Ahoj'' Pozdravila jsem nazpět a opětovala jeho objetí.

Jelikož měl jen plavky, dotýkal se mě odhaleným tělem. Bylo to vzrušující. Odlepili jsme se od sebe, když jsme slyšeli blížící se kroky. 

''No nazdar děcka!'' Zařval Ben, který se k nám blížil také jen v plavkách a s ručníky v ruce.

''Ahoj'' Řekla jsem se smíchem v hlase. 

''Jdeme se koupat!'' Zařval znovu, načež skočil do řeky. 

S Jamesem jsme se rozesmáli. 

''Tak pojď'' Řekl a zatahal mě za ruku, směrem k molu, ze kterého před chvílí skočil Ben. 

''Počkej, není to špinavý?'' Zeptala jsem se s odporem. 

''Ne. No možná trochu, ale bude to sranda, tak pojď.'' Řekl mi prosebně.

''Dobře, tak počkej.'' Řekla jsem mu a sundala si tričko a kraťasy, pod kterými se schovávaly plavky. Podívala jsem se na Jamese. Díval se na moje tělo. V očích měl chtíč. Rychle se podíval jinam. Praštil se rukou do hlavy.

''Uklidni se! Nebuď slizkej!'' Zašeptal sám sobě. Zasmála jsem. Taky se zasmál. 

''Jdeme?'' Zeptal se a bylo na něm vidět, že se musí hodně přemáhat, aby se mi díval do očí, ale zvládl to. Přišlo mi to roztomilé.

James se rozběhl a skočil do vody. Rozeběhla jsem se hned za ním. Voda příjemně chladila. Vynořila jsem hlavu a rozhlédla se. Uviděla jsem, jak tam plave Ben, ale Jamese jsem nikde nezahlédla. 

Najednou jsem ucítila, jak mě něco chytilo za nohu. Vykřikla jsem, načež mě to stáhlo pod vodu. 

Máchala jsem kolem sebe rukama. Docházel mi dech. Myslela jsem si, že už je to beznadějné a za chvíli umřu. Ale po chvíli mě to pustilo a já rychle plavala na hladinu. Když jsem se vynořila, zalapala jsem po dechu. Rychle jsem oddechovala. Přepadla mě ohromná únava. Najednou jsem vedle sebe uviděla, jak se z vody vynořil James. Taky se rychle nadechl a poté se začal hrozně smát. 

Vzedmul se ve mně vztek. 

''Debile!'' Zařvala jsem na něj a plavala ke břehu. 

''Hej, klídek, byla to sranda.'' Řekl on, pořád rozesmátý. 

Vylezla jsem rychle z vody. Lehla jsem si na trávu a těžce oddechovala. 

James se hnal za mnou. 

''Hej! Snad se tolik nestalo, ne?'' Zeptal se James už beze smíchu.

Vstala jsem a šla od něj pryč. Zuřila jsem na něj. On šel za mnou.

''Rose, zastav se.'' Řekl.

Šla jsem dál.

''Rose, prosím.'' Řekl.

Neochotně jsem se zastavila a otočila se na něj.

''Málem jsem se utopila!'' Zařvala jsem na něj.

''Já myslel, že ses nadechla.'' Opáčil. 

''To je tvůj způsob omluvy?'' Zeptala jsem se rozhořčeně. 

''Ne, omlouvám se. Jsem idiot.'' Řekl.

''To jsi.'' Nepovolila jsem.

''Prosím! Vážně se omlouvám.'' Řekl a jeho oči byly tak smutné, že se jim nedalo odolat a můj pohled se obměkčil.

''Dobře.'' Řekla jsem.

''Děkuju.'' Objal mě.