Leave me alone

Kapitola 29.

*Flashback

Nasedli do černé dodávky, Hoseok za volant a Taehyung na místo spolujezdce a vyrazili ke Kwakovu sídlu.

Zastavili pár bloků od místa.

"Máme všechno?" zeptal se Hoseok pro jistotu, když vystoupili z auta.

"Snad," hlesl Tae, chytil Hoseoka za ruku a propletl s ním prsty.

"Tak jdem, ať to máme za sebou," povzdechl si Hoseok, Taeho ruku stiskl a společně se vydali vstříc svému úkolu.

Prošli pár postranními uličkami a ocitli se před velkým domem.

"To je ono?" pozvedl obočí Hoseok.

Tae vytáhl z kapsy telefon a zkontroloval adresu, kterou mu před chvíli poslal Jungkook.

"Podle Jungkooka jo," přikývl a chtěl vyjít ze stínu uličky, avšak Hoseok ho zastavil.

"Koukej," řekl mu ukázal někam směrem k domu.

"Na co?"

"Kamery," šeptl Hoseok, ve stejnou chvíli Taehyunga přitiskl na zeď a své rty na ty jeho.

Skupinka postarších dam, procházejících kolem, jim věnovala pár znechucených pohledů a dál si jich nevšímala. Hoseok se od táhl a trochu se rozhlédl.

"Dobrý, už je čisto. Tak, jak se tam dostanem?" otočil se pak zpět na Taehyunga.

"Musíme to obejít a dostat se tam zadem," vydechl Tae, který ještě stále nemohl chytit dech.

Hoseok ho popadl za ruku a doslova ho táhl uličkami, následně přes silnici až se dostali na místo.

"Je tu hlídka," konstatoval Tae.

"Budeme střílet nebo..?"

"Jen je odlákáme."

Hoseok vytáhl jeden ze svých vrhacích nožů a nenápadně ho hodil do vedlejší uličky, kam nůž s hlasitým řinčením dopadl. Muži si vyměnili pohledy a vydali se za zvukem. Tae s Hoseokem se tiše zasmáli jejich blbosti a rychle přeběhli ke dveřím. Hoseok vytáhl z kapsy paklíč a zručně odemkl dveře.

"Ta zlodějina se neztrácí co?" zasmál se Tae, když oba proklouzli dovnitř a tiše za sebou zavřeli dveře.

Hoseok jen pobaveně zakroutil hlavou a s Taem v patách se plížil domem. V domě bylo celkem dost lidí, takže museli být mimořádně opatrní. Nepozorovaně se dostali až do sklepa k trezoru. Teď už stačilo jen počkat až se ozvou kluci, že můžou spustit alarmy. Pět minut... nic. Deset minut...nic. Oba už začínali být nervózní, čím dále tam stáli, tím spíš měli šanci, že je někdo objeví.

"Kluci můžete," ozval se Kookie.

Tae i Hoseok si úlevně vydechli. Tae zadal do zámku trezoru náhodnou řadu číslic. Domem se rozlehl hlasitý zvuk alarmu. Tae se otočil a vytřeštil oči, když si všiml, že Hoseokovi nejde otevřít okno, kterým se měli dostat pryč.

"Do prdele," zanadával Tae, přiskočil k Hoseokovi a snažil se společně s ním okno otevřít.

Když zaslechli dusot na schodech, Tae už to nevydržel a okno prostě vyrazil. Pořezal si při tom ruku, ale ven se dostali. Nejdřív se vyškrábal nahoru Taehyung, který pak vytáhl Hoseoka. Běželi zahradou, když po nich začali střílet. Hoseok tak tak unikl poslední střele než společně s Taem zmizel za rohem.

"Jedna nula pro nás zlato," nastavil cestou Taemu ruku na highfive.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Yoongi s Jiminem přivezli dodávku do jejich skladu. Vyndali z dodávky celý náklad a začali ho nahrazovat maketami, které opatřil Namjoon. Asi o čtvrt hodiny později přijeli Tae s Hoseokem. Jin okamžitě začal vyšilovat a odtáhl ho s sebou, aby ho ošetřil. Než se ti dva vrátili, všechno bylo téměř naložené. Naložili posledních pár beden, pak Jimin s Yoongim nasedli do dodávky a vyjeli na místo, kam byla zásilka původně určená. Zbytek týmu vyjel za nimi jako záloha. Čím blíž byli k cíli, tím více byli nervózní. Jimin si každou chvíli otíral dlaně do mikiny a kalhot, protože se mu potili dlaně. Když zastavili před bránou skladu, Jimin vzal z přihrádky klíče a odemkl. Yoongi vjel dovnitř, vystoupil a chytil Jimina za ruku.

"Jdeme," usmál se na něj.

V tu chvíli však ze stínu vystoupilo několik mužů a obklíčili je. Jimin se přitiskl na Yoongiho záda.

"Pánové asi máme problém."