Dvacátá osmá

2.7K 328 32
                                    

,,Jsme tu." Klepl Kyle jemně do Emmy, který se zmateně probudí.

,,Já usnula." Rozhlédla se okolo sebe. Rozcuchané vlasy si svázala do culíku a odkryla ze svého těla mikinu, kterou na ni dal Kyle. Zmateně tikala očima po autě a nakonec se podívá na Kyla.

,,Je nahoře... Poslední patro. Měl by tam být." Usmál se na ni. Emmě se na obličeji rozlije úsměv a odpoutá se. Vykročí z auta a zhluboka se nadechne. Vysoké budovy okolo ni, hluk velkoměsta a plno lidí na ulici. Rozhlídne se okolo sebe a vyběhne k velkému mrakodrapu. Rozrazí dveře a přiběhne k výtahu, kde desetkrát zmáčne tlačítko, aby měla jistotu, že výtah přijede rychleji. Výtah se otevře a Emma do něj vběhne.

,,Mohu poprosit o vaši identitu?" Zeptá se poslíček a nastaví ruku. Emma dá oči v sloup a nervozně ho z výtahu vystrčí. Zmáčkne tlačítko a dveře se začnou zavírat.

,,Slečno! To nesmíte!" Uslyší Emma jako poslední než se výtah rozjede. Na stěnách výtahu jsou zrcadla. Emma se na sebe zkoumavě podívá a upraví si vlasy i oblečení. Výtah se zastaví. Rozhledné se a krokem si to napocoduje ke dveřím. Dveře nedočkavě otevře a zůstane v údivu stát.


Jak si myslíte, že to dopadne? Ještě zdaleka nejsme u konce :)) A ano, ten byt byl jen tak otevřený :)))

PS: Cara!!!!

No Name✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat