,,Bude konec... Nebuď z toho prosím tolik naštvaný." Smutně šeptla Emma a vzala mu jednu ruku.
,,Takže... Takže budeš s tím chlapcem z Kalifornie?" Podíval se na ni se slzami v očích, protože věděl, že tohle už nezachrání a Emma odejde.
,,Ne! To určitě ne... Chci být jen volná, šťastná a nemít žádné závazky." Řekla a jeho ruku stikla ještě více. Doopravdy teď neměla v plánu se vrátit ani k Felixovi, tak Čtyřkovi. Felixe vždy brala jako kamaráda, i když se s ním cítila dobře a Čtyřku? Toho i po tom všem milovala a věřila, že by to zvládli, ale chtěla teď být sama a hlavně být spokojená a šťastná.
,,Po tom všem čím jsme si prošli?" Vezme její druhou ruku a přitiskne si ji k tváři.
,,Počkej, vím, že jsme si toho hodně prošli, ale mně dva měsíce nestačily, potřebuji víc času si v hlavě vše ujasnit, a proto jsem se rozhodla takhle... Jestli oba budeme cítit, že máme být spolu i za tři roky přesně v tenhle den, tak se setkáme tady. Já si zatím mohu dodělat vysokou školu a všechno ostatní, co jsem nestihla, ale nezapomeň žádné spojení ani kontakty. Musíme oba dva přijít na to, jak se cítíme. Myslím, že ani jeden na tenhle den nezapomeneme a budeme tady stát, když to budeme cítit stejně. Miluji tě, sbohem, Čtyřko." Šeptla mu do ucha a stoupla si. Po pár minutách už po ni nebylo ani památky.
,,Zatím sbohem má lásko." Zašeptal Čtyřka, který věděl, že se s ní znovu uvidí. Ať už v dobrém nebo zlém.
Takže poslední kapitola... Myslím, že jsem to udělala dobře a vím, že budou i nespokojení lidé, ale kdo ví, jak to vše ještě dopadne. Zbývá epilog, na který se moc těším. Jste hodně naštvaní, spokojení nebo mě nenávidíte?
ČTEŠ
No Name✔️
Short Story,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato."...
