Přejela prstem po značné vrstvě prachu uvnitř sklepení a zaujatě se podívala na kluka, který zkoumal starou truhlu s věcma.
,,Ono... Je to tu divné, pojďme raději pryč." Po zádech ji přejela vlna chladné zimy, která jakoby ji objímala.
,,Jo, máš pravdu." Odpověděl a chytl ji za ruku. V té chvíli něco vzadu v místonosti spadlo a Emma s šokem obejmula kluka.
,,Tohle se mi nelíbí." Šeptla Emma a podívala se mu do tváře.
,,Mně taky ne." Hlesl a pomalu začal s Emmou ustupovat dozadu místnosti. Tentokrát spadla dřevěná skříňka uprostřed místnosti. Kluk jemně vzal do rukou její obličej a lechce ji políbil. Chvíli byla Emma zaskočená, ale poté začala spolupracovat. Byl to krásný, sladký a hlavně pro ni nekonečný polibek.
,,Jestli je tohle náš konec, tak jsem tě alespoň naposledy políbil."
,,A nebo to je zatoulaná kočka." Řekla Emma a se smíchem ukázala na černou kočku olizující si tlapku.
............
Emma se s trhnutím probudila ze spánku a podívala se na hodiny vedle její postele. Byly tři hodiny ráno. Uhladila si spocené vlasy a povzdychla si. Vzpomínky ji pronásledovaly už i ve snech. Nejvíc ji ale zajímalo, proč se se svým neznámým kamarádem líbala ve sklepě.
Odhaluji čím dál více!
ČTEŠ
No Name✔️
Storie brevi,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato."...
