,,Víš, co bylo na tomhle fiasku nejhorší?" Zeptala se Emma skrčená v klíně u Čtyřky sedící u krbu, aby je zahřál. Pousmála se na něj a přejela palcem po jeho rtech, které chtěla celou dobu tak políbit, a teď konečně mohla. Jelikož byl potichu, tak to brala jako souhlas.
,,To, že jsem se vždy chtěla podívat do New Yorku, a když jsem tam teď byla, tak jsem z toho nic neměla, protože jsem myslela jen na to, jak se k tobě co nejdříve dostat. Navíc mě ty měsíce bez tebe ubíjely, když jsem ještě neměla zpět paměť, tak jsem měla pocit, jakoby ze mně někdo vyrval duši." Schrnula to a více se zavrtala do deky, kterou přes ně měli přehozenou.
,,A víš jak bylo ubíjející ti vše neříct? Nemohl jsem... Nemohl jsem ti říct, jak jsem ti ublížil v předpokladu, že by jsis nevzpomněla a žila v domnění, že jsem dokonalý." Políbil ji na nos.
,,Pro mě si byl vždy dokonalý... Minulost necháme minulostí a započneme budoucnost." Šeptla mu do ucha a pak opět spojila jejich rty.
Snad se vám dneší kapitola líbila :). Všichni jste se schodli, ať pokračuji, tak pokračuji. Bude druhý díl, ale bude to trochu jiné než obvykle, ale to teď neřešmě, to bude nejméně za měsíc :D
PS: Moc děkuji za 10K přečtení a neuvěřitelné počty hlasů na kapitolách. Jste nejlepší!
Poznatek na konec... Nenávidím pondělky a na spravení nálady doporučuji stránku na facebooku Úlovky z Wattpadu. Dost jsem se pobavila :D
ČTEŠ
No Name✔️
Historia Corta,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato."...
