,,Mně prosím přineste colu a tady slečně borůvkový čaj." Řekne a podívá se na Emmu, která jako vždy jen vyplašeně vykulí oči. Servírka se na oba podívá s úsměvem odejde.
,,Jak víš, že mám ráda borůvkový čaj?" Zeptá se Emma udiveně a promne si spánky.
,,No, vím toho o tobě tolik, že by jsi se sama divila." Hlesne a křivě se usměje.
,,Hele... Kluku, tak mi teda něco řekni." Odpoví Emma a přes stůl se k němu nakloní.
,,Kluku?" Zeptá se pobaveně, a též se k ni přes stůl nakloní. Dělí je jen pár centimetrů...
,,Nevím, jak ti mám říkat." Šeptne Emma.
,,Miluješ deště a nerada v noci spíš, protože miluješ pozorování noční oblohy." Řekne a odkloní se od ní.
,,Jak tohle můžeš vědět, Davide?" Zkusí a nakloní hlavu.
,,Prostě to vím... A rozhodně se nejmenuji David." Vyprskne a zasměje se.
Jak se vám příběh zatím líbí?❤
ČTEŠ
No Name✔️
Krótkie Opowiadania,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato."...
