Seděla v letadle a pohled upírala na mizící mraky. Byl dokonalý západ slunce, ale momentálně neměla náladu žádný blbý západ slunce pozorovat. Odvratila zrak a po chvíli zavřela oči.
Myslela na to, jakou má smůlu, když už ji tolikrát utekl před očima. Nechala ho odejít a určitě ho teď nenajde. U srdce ji bolelo, protože měla jen poloviční šanci, že bude v jejich městě, když tam přiletí. K hrudi si přitáhla jeho mikinu, kterou celou dobu tahala sebou a vdechla jeho vůni. Skousla si ret a oči otevřela.
I kdyby ho nenašla teď, tak ho jednou najde. Miluje ho a láska hory přenáší. Napila se tedy vody z plastové flašky a s úsměvem usnula. Tolik se těšila...
Jste ti nejúžasnější čtenáři, které jsem si kdy mohla přát ❤ Miluji vás ❤
ČTEŠ
No Name✔️
Short Story,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato."...
