Sousedka/ One Direction

19 kapitola

"No chtěl jsem ti říct že.." chtěl jsem pokračovat , ale přerušil mě křik fanynek které se sem hnaly společně s novináři. V rychlosti jsem si stoupl na nohy, a pomohl Jess si stoupnout. Vzal jsem její ruku do mé, propletl jsem si s ní prsty a společně jsme se rozeběhli pryč z tohohle nebezpečného místa. Kdyby to byli tak tři , čtyři fanynky tak bych se s nimi vyfotil ale přeci jen těch holek tam bylo až moc a ještě do toho ty novináři. Vevnitř mého těla mě zžíral ten pocit , že jsem jí to nedořekl a teď už to mohla vědět ale díky fanynkám a novinářům to neví. Možná je to ale zas na jednu stranu dobře , že nic neví ohledně citů k ní. Zatáhl jsem jí za strom kde byl dokonalý úkryt. Když běželi okolo fanynky tak jsem snad ani pro jistotu nedýchal kdyby náhodou . Fanynky mám opravdu rád , a jsem rád za to, že je mám . Akorát ve chvílích jako byla teď bych byl rád jen Harry Styles kterého nikdo nezná , ale je pravda že tuto cestu jsem se vydal dobrovolně . Vždy jsem chtěl práci kterou budu milovat, a tu práci spíše koníček jsem našel právě ve zpěvu. Podíval jsem se na Jess a ona zas na mě. "Cože jsi mi to chtěl říci ?" Usmála se směrem ke mě a mě se rozbušilo ještě více srdce než jsem myslel že vůbec jde. " to je jedno " řekl jsem raději. Mě to samozřejmě jedno nebylo, ale tak co se dá dělat . " není to jedno Harry poznám , že tě něco trápí tak mluv " řekla pa chytila mě za zápěstí. " Jess to je opravdu jedno " řekl jsem a nasadil falešný úsměv . " jo jasně , a jestli si myslíš že ten falešný úsměv ti věřím tak jsi na omylu " řekla v klidu. "Hale už nikdo nejde tak pojď " změnil jsem raději téma a ona si jen povdechla. Společně jsme vyšli z našeho dočasného úkrytu, a šli jsme opačným směrem než běželi fanynky a novináři. Měl jsem chuť jí vzít za ruku, a přitáhnout k sobě aby šlo vidět, že je moje ale bohužel moje nebyla a očividně ani nikdy nebude vzhledem k situaci. Nejhorší je, že jí to ani nejsem schopný říct to, že jí miluji. "Harry opravdu mi přijde, že se něco děje najednou jsi takovej jinej a tak " řekla a pohlédla mi do očí. "Ne, neboj se nic se neděje " usmál jsem se "tak dobře , ale víš že se mi kdykoliv můžeš se vším svěřit " řekla. "Jess ano vím to " odpověděl jsem s úsměvem i když jsem věděl , že zrovna tohle téma nebude tak lehké mě k němu dokopat .

Pohled Jessici :
Vím , že se něco s Harrym děje ale bohužel nevím co . On říká , že nic ale moc dobře vím že se něco dít musí poslední dobou je pomalu jak vymněněný. Vidím to na něm sice nevím přesně co , ale něco mi dost hodně naznačuje že se něco děje. Potřásla jsem hlavou a raději ignorovala ten fakt , že Harry telefonuje. Po několika minutách hovor vypnul. " Děje se něco ?" Zeptala jsem se když jsem viděla jeho pohled. " no tak trochu budu muset pracovně jet do Ameriky zítra ráno " řekl nervózně, a prohrábl si vlasy. "Dobře jedeš s kluky ?" Zeptala jsem se ho " ne, jedu sám " odpověděl a já přikývla na souhlas. "Tak jo a jak dlouho se tam zdržíš ?" Usmála jsem se "asi dva dny " řekl .
Ahoj tak další kapitola ❤️😊