Sousedka/ One Direction

6 kapitola

Harry:

"já nevím co jsem udělal, že se ke mně najednou chová naprosto jinak" povzdechl jsem si a začal se opět svěřovat klukům. "A kdy to začalo? Neřekl si třeba něco špatně?" zeptal se Loui zvědavě. "Já nevím,ale mrzí mně to ať jsem udělal cokoliv" řekl jsem nervózně "Tak se zamysli" poradil mi Liam "To samí mi řekla Jess" oni se na sebe podívaly a odpověděl Li. "Harry tak si asi udělal nějakou chybu ale nevím jakou" řekl Liam. "Já taky ne vždy když to řekla tak jsem viděl tu bolest v jejích očích, ale nevím co jsem ksakru udělal" řekl jsem nervózně. "Harry musíš přemýšlet nad tím vším jak jsi s ní mluvil a třeba na něco přijdeš" povzdechl si Liam. "Já to dělal ale na nic jsem nepřišel" řekl jsem mu po pravdě a on jen přikývl.

Jessica:

"Nati bacha" křikla jsem, ale zbytečně protože stejně spadla do toho bazénu a já skočila za ní protože jsem jí musela vylovit. Dala jsem jí na břeh a poté jsem také vylezla "Jsem nevěděl že ráda skáčeš do bazénu v oblečení" zasmál se Harry "To víš je to nový trend tak se podle toho řídím" řekla jsem ironicky "Aha tak já to taky zkusím" ušklíbl se otevřel si vrátka a skočil do bazénu a po cestě ještě odhodil do trávy mobil. "Ty jsi cvok" ušklíbla jsem se a chtěla vylézt, ale on mě potopil. A tak začala naše válka přeci jen nenechám ho vyhrát. "Takže moje stará Jess se vrátila?" zeptal se smíchem po válce. "Uvědomil jsi si o co mi šlo co se stalo?" zeptala jsem se "Ne" odpověděl s pokrčenými rameny. "Bože Harry ty to nepochopíš nebo snad nechápeš? Myslela jsem že ti to dojde" křikla jsem. "Ale jak mám vědět co?" zeptal se "já ti to nebudu říkat jestli ti zbylo alespoň trochu rozumu tak ti to dojde" řekla jsem a odešla dovnitř přesněji do mého pokoje kde jsem se převlékla byla jsem jen ve spodním prádle když vtrhl dovnitř. "Co tu chceš?" křikla jsem a v rychlosti na sebe navlékla co nejdelší triko které se mi dostalo pod ruku. "Popovídat si" usmál se a sjel mě pohledem "Jo jasně a teď tu pravdu" ušklíbla jsem se. "Fajn moje mamka se ptá jestli ta tvoje nechce jít za ní na kafe" zasmál se "tak se zeptej sám a ne mě" řekla jsem a dala oči v sloup. "Já nevím kde je tak jsem šel sem za tebou a možná že jsem měl přijít dřív" ušklíbl se "Harrolde ty jsi strašný prase!" vykřikla jsem "nene" protestoval "fajn tak jsi nadržený prase" ušklíbla jsem se a on se posadil na mou postel a podíval se na mě. "Já nejsem nadržený prase" řekl nevinně "Jo jasně když si to myslíš" zasmála jsem se pobaveně. "nechceš změnit radši téma?" zasmál se "Tak můžem" řekla jsem a došla jsem Nati. "Ahoj princezno" usmál se na ní Harry "Takže teď tu budeš balit mou ségru jo?" zasmála jsem se. "Jo jasně" usmál se nevinně "Nati utíkej za Harrym" zasmála jsem se a ona mě fakt poslechla. "Tak jo a řekneš mi co jsem tedy provedl?" zeptal se Harry. "Prostě si to uvědom" řekla jsem a on se zamyslel. "Tak mi to alespoň naznač" promluvil "Harry já ale nevím jak!" křikla jsem a běžela pryč. Doběhla jsem do parčíku a sedla si na lavičku. Spustily se mi slzy z očí "Ahoj hele stalo se ti něco?" zeptal se Liam který se tu odněkud objevil. "ehm ahoj ne v pohodě" řekla jsem a snažila se tomu vyhnout. On se posadil vedle mě "Jess vidím to na tobě, že se něco stalo a typuju že za to může Harry" řekl. Já mu nevěnovala pozornost "Achjo Jessico poslouchej mě můžeš se mi svěřit já mu to neřeknu" řekl s povzdechnutím "Jo a jak ti mám asi tak věřit?" zasmála jsem se. "Prostě mi veř" povzdechl si "uleví se ti" dodal. "Nevím jestli to je dobrý nápad" řekla jsem v klidu. "Jak chceš ale nic mu neřeknu" řekl mi s úsměvem. "Dobře" vydechla jsem on se na mě s motivací usmál. "Prostě já mu přeji všechen úspěch a tak, ale ani mi nikdy osobně neřekl že se hlásí do x-faktor a mě to mrzelo když jsem se to dozvěděla od spolužaček a né od něho. Ten den jak jste byli druzí jsem vám fandila a poslala několik hlasů, ale to je jedno chtěla jsem aby jste vyhrály, ale stejně se proslavily. Každopádně ten den jsem volala hodně krát Harrymu, který mi nezavolal ani nenapsal pitomou esemesku. Dost lidí se mnou chtělo kamarádíčkovat kvůli tomu, že můj nejlepší kamarád je Harry Styles. Kvůli tomu jsem také přestoupila a tak trochu jsem doufala že to Harry pochopí doufala jsem že mi vysvětlí proč mi nic neřekl" vydechla jsem po tolika letech. "Tak to je šílený, ale chápu tě na tvém místě bych to cítil úplně stejně" vydechl a já poznala že to myslí vážně. "Jsem ráda a díky za svěření" usmála jsem se "není zač takže jakej byl Harry v dětství a v menší pubertě než furt je?" zeptal se. " Rozhodně byl menší úchyl než je teď" zasmála jsem se s Liamem. "Jinak vždy se s ním dalo normálně mluvit a říkaly jsme si všechno krom toho x-faktoru" ušklíbla jsem se. "Tak to je fajn krom toho posledního" usmál se "Jo to jo, ale nevím jak se teď k němu mám chovat" přiznala jsem. "Chovej se k němu jak chceš, ale zkus ho nějak navést na to proč se k němu chováš tak jak se chováš" usmál se mile. "Díky za radu Liame" usmála jsem se a on mě objal a s úsměvem odešel. Pokroutila jsem hlavou a byla na telefonu a po půl hodině jsem také odešla směr domov.

Další kapitola :)))