It's true? [FF-Jerome Valeska] #DOKONČENO

2. Nový student

Přišli jsme do třídy a před tabulí už stála učitelka. Hned jak jsem vešla, zjistila jsem, že jsou ostatní na jiných místech než minulý rok. A to v každé lavici jedna holka a jeden kluk. Tiše jsem zaúpěla.
"Míšo," pozdravila mě profesorka a já automaticky pronesla "dobrý den".
"Sepsala jsem nový zasedací pořádek. Sedíš tam kde dřív" usmála se a já jí vrátila nucený úsměv. Pak jsem se svalila na židli do přední lavice a zírala na prázdnou tabuli.
O pět minut později se znovu otevřely dveře. Někdo vešel a já se věnovala mobilu. Pak se slova opět ujala učitelka. "Takže, přišel k nám nový žák- Martin Nový!" Konečně jsem vzhlédla. Trochu mě zamrazilo, když jsem pohlédla na zrzka přede mnou. V duchu jsem se snad poprvé začala modlit. 'Ať ho nepošle ke mně. Ať ho pošle k Janě nebo Kiki..'
"Posaď se sem" ukázala na místo vedle mě a já praštila hlavou o lavici. Slyšela jsem, jak si sedl na židli vedle mě.
"Nevypadáš moc nadšeně" zasmál se a šťouchl do mě.
"No nepovídej" prohodila jsem sarkasticky.
"Udělal jsem ti něco?" pohlédl na mě psíma očima. Neubránila jsem se uchechtnutí.
"Ne, ale doma asi rozmlátim televizi."
Vytáhla jsem si sešit na kreslení a nalistovala prázdnou stránku. Začala jsem tam  črtat něco co připomínalo pistoli a nakonec z toho vznikl následující výjev:  vepředu byla ruka svírající zbraň a kolem pobíhali lidé po obchodě. Když jsem odložila tužku, ozval se vedle mě Jerome, em.. teda Martin: "hezky kreslíš, můžu se podívat?"
Rychle jsem sešit zavřela a skryla ho rukou. "Em.. radši ne." Kromě Bezzubky a Emmy Swanové jsem tam totiž měla i pár obrázků z Gothamu.. a na většině byl právě Jerome Valeska. Než jsem však stačila cololi dalšího udělat, vytrhl mi to ze sevření a začal tím listovat. Pak se zastavil na prvním "jeho" obrázku.

Nervózně jsem poklepávala prsty o stůl. Ušklíbl se a okamžitě našel další takový obrázek.

A nakonec si našel jeden z nejnechutnějších obrázků v sešitu.

"Neruším vás?" přerušila mé myšlenkové pochody učitelka. Pak vzala Martinovi z rukou můj sešit a první na co pohlédla, byl právě portrét Jeroma.
"No.. Proč se se svými výtvarnými schopnostmi nepodělíš s ostatními?" A poslala to celé třídě, která si samozřejmě všimla té podoby mezi obrázkem a klukem sedícím vedle mě. S dalším zasténáním jsem složila hlavu do dlaní.
Když se mi mé "výtvarné dílo" vrátilo, odvážila jsem se odkrýt obličej. Celá třída se samozřejmě přiblble usmívala a Martin se snažil potlačit výbuch smíchu.
"Ty se netlem" dloubla jsem do něj loktem.
"A pokud by si tady Míša s Martinem mohli přestat domlouvat rande, ráda bych vám řekla, co mám na srdci. Přestože tihle dva toho 'na srdci' mají zřejmě dost." Snažila jsem se ignorovat třídní výbuch smíchu a opět se ke mně naklonil Martin.
"Neříkej, že bys nešla. Kdo by se mnou nechtěl mít rande?"
Vyprskla jsem smíchy. "Nemáš ty trochu vysoký ego?"
"Kdo si myslíš že seš?" dělal uraženého.
"Student?" povytáhla jsem jedno obočí.
"A kdo si myslíš že jsem já?"
"Idiot." Dala jsem si ruku před pusu a snažila se potlačit hlasitý smích.
"Takže vám zadám referáty o filmech. Budou to většinou zahraniční filmy, jelikož jsem jako jedna z mála učitelů přišla na to, že české filmy vás berou míň. Rozdám vám témata a budete pracovat po dvojicích!"
Okamžitě nastal roj a ve chvíli měli všichni kromě mě dvojici. Já zůstala sedět a čekala, kdo na mě zbyde. Až příliž pozdě jsem si uvědomila, že to nejspíš nebyl moc dobrý nápad.