22. Úchylové

374 30 4
                                    

Skvěle. Celý tenhle rok jako by se proti mně všechno spiklo. Teď mám ještě s Jeromem společnou postel.
Pokoj měl vlastní koupelnu. A co myslíte? Neměla zámek, jen cedulku Nerušit. To je logika. Nasadila jsem tam tu cedulku, napustila si horkou vanu a vlezla do ní. Ponořila jsem se až po bradu a slastně zavřela oči.
V tom se přese mě přenesl stín, někdo se nade mnou skláněl.
Otevřela jsem oči a spatřila Jeromův otravný obličej.
"Panebože, jak by bylo tobě, kdyby tě někdo načapal ve sprše!" vyjekla jsem a snažila se k sobě nahnat co nejvíc pěny. Dobrý, nic nemohl vidět.
"Theo nás chce v hale. Prý tam máme zábavu" usmál se a naklonil se ke mně blíž. Zachvěla jsem se a on se ušklíbl, když zjistil, jaký má na mě ještě pořád vliv.
"Zmiz, ať můžu vylézt" prskla jsem na něj.
"Tak vylez" řekl a zůstal stát tam kde předtím.
"Prase" hodila jsem po něm lahev od šamponu. Chytil ji, postavil na umyvadlo a s veselým pískáním odešel.
Namáhavě jsem se zvedla z teplé vody a utřela se. Pak jsem si s hrůzou uvědomila, že tu nemám oblečení. No super. Obmotala jsem si kolem sebe ručník a vyšla do pokoje. Jerome tam nebyl, takže jsem si oddychla. To ovšem netrvalo dlouho, protože jsem žádné oblečení nenašla.
"Theo?" objevila jsem se ve dveřích do místnosti, kde jsme se poprvé octli. Všichni se na mě koukli a vyvalili oči.
"Zíráte na mě jako na kus masa na talíři" hodila jsem po nich znechucený pohled.
"Co potřebuješ?" zeptal se nakonec Theo a přerušil ticho, které zavládlo.
"Nevím, kde mám oblečení" zasmála jsem se.
"Tabitha ti nějaké donese" pokynul té holce, která předtím zabila miliardáře.
Někam odešla a vrátila se s černými legínami, něčím, co připomínalo sportovní podprsenku a samozřejmě spodní prádlo. Vděčně jsem si to od ní vzala a odešla zpět do pokoje se převléknout. Než jsem si stihla sundat ručník (naštěstí), otevřely se dveře a v nich stál Jerome.
"Ale notak, já se chci převlíknout!"
"Tak se převlíkej" zkousl si ret.
"Super, ocitla jsem se v domě plném perverzáků."
Aniž bych si ručník sundala, nandala jsem si spodní díly.
"Víc ti to sluší bez toho" zasmál se Jerome.
"Úchyle." odstrčila jsem ho.
"Bože, ty si myslíš, že se s tebou chci jen vyspat?" protočil očima a zase mě přitiskl na zeď. Nejspíš bych mu jednu vrazila, kdybych si nemyslela, že mi přitom spadne ručník.
"Jerome, slez ze mě" zavrčela jsem vztekle.
"Neříkej, že to nechceš" zašeptal mi těsně u ucha. Lehce jsem sebou zaškubala a zavrtěla hlavou.
"Nech mě být. Já nejsem žádná tvoje hačka Jerome."

Pohled Jeroma
Leen mě teď asi nesnáší. Nedivím se jí, koneckonců mě nesnáší spousta lidí. Tak proč mi zrovna na ní záleží?
To ty její knihy. Lezou mi na mozek.

Takhle jsem přemýšlel, zatímco všichni čekali, až se objeví. A objevila se, ale byla v ručníku. To okamžitě vyloučilo moje teorie o tom, že to mám z jejích knih.
Vzala si nějaké oblečení a šla zpět do pokoje. Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem vcházel do našeho pokoje. Ještě nebyla převlečená.
"Ale no tak, já se chci převlíknout!" naštvala se, když si mě všimla.
"Tak se převlíkej." kousl jsem se do rtu. Bože, co to do mě vjelo?
"Super, ocitla jsem se v domě plném perverzáků." oblékla si legíny.
"Víc ti to sluší bez toho."
"Úchyle" hodila po mě znechucený pohled.
"Bože, ty si myslíš, že se s tebou chci jen vyspat?" Hmm.. Už bych měl přestat žvanit.
Natlačil jsem ji na zeď.
"Jerome, slez ze mě."
Dostal jsem hroznou chuť ji políbit. Začni se ovládat Jerome!
"Neříkej, że to nechceš" zašeptal jsem a natiskl se na ni ještě víc.
"Nech mě být. Já nejsem žádná tvoje hačka Jerome" v očích se jí objevily slzy.
"Beru tě jako hračku?" podivil jsem se. Nadzvedla obočí a ukázala mi ruku, do které jsem jí vyrýval nápisy. My toy
"No.. víš jak to dopadne, když se nechám trochu unést" usmál jsem se nervózně. S ošklivým výrazem se vyprostila z mého sevření a odešla se převléknout do koupelny. Povzdechl jsem si a odešel zpět za ostatními. Měli tam bednu plnou věcí. Zbraní samozřejmě. Zahlédl jsem suprový meč. Nadšeně jsem ho zvedl za obal. V tom se odněkud opět zjevila Leen a vytáhla ho. Mě zůstal v ruce jen prázdný obal.
"Hej, já ho viděl první" zamračil jsem se na ni.
"No a? Já ho vzala. Takže je můj" sladce se usmála a zašermovala s ním. "Vážně? Nemyslím si." zasmál jsem se a vzal si motorovou pilu.
"Tak prosím. Pojď si pro mě!" rozchechtala se a já pilu nastartoval. Rozehnal jsem se proti ní a ona mě zastavila mečem. Ozval se ošklivý skřípavý zvuk a kolem lítaly jiskry.
"Co se to tu sakra děje?" To do místnosti vešel Theo. Rychle si dal dvě a dvě dohromady. "Řekl bych, že tenhle spor vyřešíme jednou pro vždy."
Vzal pistoli a nechal v ní jen jeden náboj. "Znáte tuhle hru?"
Leen přikývla a já řekl "miluju ji" Převzal jsem si ji. Přiložil jsem si ji ke spánkům a stiskl spoušť. Ozvalo se "cvak" a nic se nestalo. S úsměvem jsem jí zbraň předal.
Také si ji přiložila ke spánkům a opět se ozvalo "cvak". Pak jsem si ji vzal já. "Cvak." Když si ji vzala ona, zdlouhavě si ji přikládala ke spánkům. Pak rukou prudce trhla směrem ke zdi a zmačkla spouš. Bang! Kulka se zaryla hluboko do zdi. Překvapeně jsem na ni zamrkal. Mrknutí mi oplatila a vrátila zbraň Theovi. Pak si zase vzala meč a s nadšeným vypísknutím se vzdálila.

It's true? [FF-Jerome Valeska] #DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat