Předem upozorňuji (jak už jste si asi mohli všimnout podle názvu) že celý příběh se přepisuje. Tzn. že pokud vám něco nebude sedět, prosím omluvte mojí nedokonalost příběhu a kdyžtak mě na tu chybu upozorněte. Kritika je klíčem ke zlepšení, takže mě...
Když jsem doběhla na kraj lesa, celá zadýchaná jsem se zastavila.
,,Kam ti zdrhla? No tak, mluv!!" slyšela jsem ostrý řev za mnou.
Schovala jsem se za jeden tlustý kmen stromu a pozorně poslouchala.
,,Já..já nevím. Někde tu musí být..nemohla utéct daleko!" uslyšela jsem nejistý známý hlas. Byl to ten chlap co mě chtěl políbit a nejspíše jeho šéf, protože druhý jsem nepoznávala.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Vyšleme hlídky. A jestli tu nebude...." zaslechla jsem tižší křik a podle následujícího zděšeného úleku jsem odhadla, že jeho podřízenému udělal nějaké varovné gesto. Velmi varovné.
Počkat!!
Hlídky?
To bych si měla pospíšit. Uslyšela jsem kručení svého břicha. Naštěstí ale hovořící pánové byli natolik daleko, aby ho neuslyšeli.
Myslím že ale s touhle hladovou zásobárnou jídla to ale moc daleko nedotáhnu...
To je jedno Rebeko! Hlavně uteč!
Uslyšela jsem za sebou bouchnout dveře. Ještě chvíli jsem poslouchala, ale kroky ani nic jiného jsem neslyšela. A tak jsem se zase rozeběhla dál.
Běžela jsem tak dlouho, až jsem začala cítit píchání v boku.
Ok, musím se zastavit...
Dobelhala jsem se k hromadě popadaných větví. Tohle bude ještě náročný...
Píchání v boku pomalu ustupovalo. Ale pak mi něco došlo..
Vzpomínáte na tu ruku kterou jsem si poranila při střetu s vlkodlakem? Obvaz byl pryč. Asi mi někde spadl když mě unesli. Ale co je na tom nejzajímavější?
Na místě poranění nebyla ani jizvička. Ani sebemenší škrábanec.
A na to se mi v mysli vynořilo spoustu otázek.
Proč se to tak rychle zahojilo? Má to co dělat s magií? Je to práce těch co na mě chtěli dělat výzkumy? Je toho víc v čem jsem jiná než ostatní?
Tahle otázka mě bodla do srdce. Musela jsem si pořád pro sebe opakovat, že magie není tak špatná jak se mi dříve zdála.
A vlastně a když už jsme u té magie...funguje už?
Vyzkoušela jsem si vykouzlit nějaké jídlo, protože to mi přišlo nejrozumnější.
A co jsem si vykouzlila? Zkusila jsem maso, a místo toho jsem dostala půlku jablka.
OK, v tomhle se musím ještě trochu polepšit ...
Svojí "svačinu" jsem teda snědla a vydala se dál. Zjistila jsem, že se začíná připozdívat.
