Předem upozorňuji (jak už jste si asi mohli všimnout podle názvu) že celý příběh se přepisuje. Tzn. že pokud vám něco nebude sedět, prosím omluvte mojí nedokonalost příběhu a kdyžtak mě na tu chybu upozorněte. Kritika je klíčem ke zlepšení, takže mě...
,,Uf, myslím že by jsme už mohli být dost daleko." otřel si Kane pot z čela ačkoliv byla asi 1 ráno rukou.
,,Neměli by jsme se někde utábořit?" zeptala jsem se ho opatrně.
Lehce přikývnul a ostražitě se díval kolem sebe. ,,když možná ještě nějakou chvíli půjdeme, najdeme nějaké suché místo kde by jsme mohli přespat. Tady by to nešlo." ukázal všude na mokré listí.
Lehce poprchávalo.
A tak jsme teda šli ještě hodinu, než jsme našli takový skalní převis. Ideální na přespání.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po domluvě jsme tam nanosili trochu suchého listí co se válelo pod stromem a usnuli jsme na něm.
***
Ráno jsem se vzbudila asi v 9 hodin. Kane už byl vzhůru a přikládal do ohýnku maličkatá dřívka. ,,Jak ses prospala?" zeptal se mě hned a sednul si na kámen opodál.
,,Docela dobře." zívla jsem si a protáhla se. ,,Kane?" zeptala jsem se ho hned. Chtěla jsem mu totiž něco říct.
,,Ano?" změřil si mě pohledem a opřel hlavu o ruku.
,,Potřebuju se tě na něco zeptat." znejistěla jsem a víc se zachumlala do jeho bundy která mi zůstala ze včerejška.
,,Tak povídej." vybízel mě nedočkavě. Asi nemá rád dlouhé vybavování.
,,Proč se ke mě chováš pořád tak přátelsky?" vychrlila jsem na něj.
To asi tak nějak čekal, protože se zvednul a šel si sednout ke mě, což taky udělal. ,,Víš, asi bych ti měl něco říct." povzdechnul si.
A pak vytáhl z teplých kapes svojí dlaň a vykouzlil na ní malého fénixe.
Fénixe...
,,Kane!! Ty..." nevěřícně jsem na něj pohlédla a on mi opětoval zoufalý pohled. ,,Ty umíš to co já!!"
Přikývnul a sklopil oči.
,,Proč jsi mi to neřekl dřív??"
,,Bál jsem se že řekneš přesně tohle. Myslel jsem že bys to řekla ostatním dozorcům."
Já jsem na něj vykulila oči. ,,To je fakt! Jak to že jsi pracoval tam když sám ovládáš magii?" zeptala jsem se ho s viditelnou zvědavostí.
,,Je to složitější než si myslíš. Zbytek ti vysvětlím později." zvednul se a šel přiložit do ohně. ,,Měli by jsme za nedlouho vyrazit. Pár kilometrů odsud je město, můžeme se tam zeptat kudy je tvůj domov." zauvažoval a stoupnul si.
,,Dobře. Stejně by nás mohli najít." zvedla jsem se taky a přisedla si k ohni.
V tom Kane zbledl. ,,Hlídky!! Já na ně úplně zapomněl. Musíme jít, určitě nebudou daleko. Jak znám šéfa, bude po tobě určitě pátrat klidně i měsíce dokud bude nalézat horkou stopu. A tím ohněm jsme mu skvěle nahráli. Ach nee." házel vlhkou hlínu na oheň aby ho uhasil.
