VLČÍ KREV 2 [Dokončeno]

UPÍŘI

Od té doby co nám Mal-ach dal ten trest chodíme mamku navštěvovat jednou týdně. Jacoba skoro vůbec nepotkávám, ale když mám volný čas jdu se za nimi mrknout jak spí. A spí moc sladce. Možná jednou mě uviděl jak ho ,,hlídám", protože se divil, že fouká na něj vítr a tak otevřel oči.

Jednou když jsem měla s Terkou a Filipem službu cítila jsem dívny pach, ale nedokázala jsem zařadit ke komu patří. Upozornila jsem ostatní, ale ani oni nevěděli ke komu patří. Proto jsem dávala větší pozor.
Po dvou hodinách vedle mě proběhlo něco rychlého, neotálela jsem a běžela jsem tím směrem. Řekla jsem to ostatním a ty mě napodobili. Hned vedle dalších proběhlo to samé. Zbystřila jsem uši a Terka mě upozornila, že vedle mě proběhne další. Když byl blízko u mě po pravé straně jsem na něj skočila a převalila jsem se. Zjistila jsem že je to člověk. Rychlí jak blesk, oči červené jako krev, pleť bílá jako sníh a kůže studená, jak led. Nidko jiný to být nemohl než upír. Začala jsem se s ní prát, byla to dívka kolem 25 let. Havraní vlasy, elegantní a gymnastická postava na mě vytasila ostré velké špičáky. Nenechala jsem se zastrašit a tak jsem po ni skočila. Lezla mi na záda. Naštěstí jsem ji sundala tím, že jsem ji praštila o strom. Byla jsem větší a silnější, moc se podceňovala a tak jsem ji ukousla ruku a kousla jsem ji i do krku. A konečně byla mrtvá.
Ostatní byli taky napadeni upíry a tak jsem jim přišla na pomoc. Nejdřív jsem pomohla Terče a pak Filipovi. Ten měl dost silného a mrštného kluka(skoro jako Jacob), ale na něj jsme byli tři tak neměl šanci.
Když jsme konečně asi po půl hodině všechny zabili Mal-ach nám sdělil, že tohle bylo varování na další střetnutí nebo boj.

Ahoj všichni moc děkuji za shlidnuti a doufám že se kapitola libila. Pa