VLČÍ KREV 2 [Dokončeno]

ALFA 2

Dnes je ten den. Den kdy se stanu alfou. Mám trochu trému, ale snad to přejde. Je asi kolem 6 hodin ráno a mám celý den na to si ještě pořádně hrát jako normální vlkodlak. Proto jsem se rozhodla ho trávit s Patrikem, Terezou a Jacobem. Byli jsme na pláži a moc jsme si to užili. Až v jednu dobu jsme si všichni sedli a koukali jenom na moře a slunce. ,,Tak co, těšíš se?" zeptal se Jacob. ,,Docela jo, ale vadí mi, že už nebudu normální vlkodlak." odpověděla jsem. ,,Pořád budeš normální jenom budeš mít větší hodnotu než my, to je všechno a nejlepší je, že nemusíš dělat všechno, co dělají ostatní." odpověděla Terka. 
,,Já ti nevím. Nejradši bych byla pořád na to samém místě. Víš kolik to přidělává práce?! Dyť ani nebudu mít čas na vás a vlkodlačicí jsem krátkou dobou. Proč je svět tak nespravedlivej! To to nemohu odvolat?"
,,To nejde Carol. Alfa se prostě musíš stát a tečka."
,,A to nemohu dát mé místo někomu jinýmu?"
,,Ne! Prostě se s tím smiř, už si dost velká holka tak to zvládneš."
,,Co? Mít na krku kolem 30 vlkodlaků a navíc je to dřina zařídit hlídání naší strany, stravu, co každý kdo bude jíst, atd... Není to jenom o tom, že mě budete poslouchat, ale také i jiné povinnosti."
,,No tak  Carol, ty to zvládneš. A navíc jsme u tebe kdyby jsi potřebovala pomoc."
,,Já vím, ale i tak. Chci si ještě i užít."
A to byla poslední věta před velkým ohněm. Zjistila jsem, že mají taky svojí čarodějnici nebo jak se jím říkají? Teď už nevím. 

Všichni jsme zamířili k velkému ohni, abychom se všichni přivítaly. Byli tam všichni koho jsem znala a taky koho bych ráda neznala. Ano myslím Sama, přímo na mě koukal a šklebil se příšerně. Dala jsem mu najevo, že to má u mě spočítané a že ať se ode mě drží dál, jinak jednu schytá a ta bude velká. Hned se obrátil na někoho jiného. Tak jsem dost zvědavá, co bude dál. Když už jsme se všichni umístili na své místa, předstoupila na posvátnou skálu Kiara. ,,Všichni zavyjme pro naší stařenku a nejstarší vlkodlačici naší smečky a rodu!" prohlásila silným a sebejistým hlasem. A hned na její mávnutí všichni vyli i my. A hned přistoupila. Stará paní, tak kolem 100 let by jí mohlo být. Byla zahalená do černé barvy, šátek měla kolem krku a uvázaný u prsou, dost výrazně šedivé až bílé dlouhé vlasy do dvou copů ve kterých měla ozdobné gumičky, tvář měla až těžce starou, oči jí skoro nebyli vidět, ale úsměv krásný. V pravé ruce měla hůlku s různými předměty, například zuby, pera od ptáků a různé druhy mašlí. Působila opravdu přátelsky a jsem ráda, že je mezi námi. Hned, co zvedla levou ruku všichni se utišili. ,,Jsem velice ráda, že jste tady všichni, asi někteří už ví proč jsme tady. Nejenom abychom v tichosti konečně pohřbily našeho vyjímečného vůdce smečky, ale také abychom se uklonili novému vůdci." řekla něžným starým hlasem. Něco vyndala s kapsy a ukázala to všem kdo tady byl. Byl to hnědý kožený provázek na kterým byl bílý kámen s černými čárami. ,,Toto je náhrdelník vůdců naší smečky.Je starý několik let i století. A komu ho dám ten bude naším vůdcem! Přistup Caro, dcero Mal-acha a naše budoucí alfo. Teď je ta tvoje chvíle." dořekla a já pomalu a nejistě přistoupila ke stařeně. 
,,Je to tvoje první vystoupení před mnoha očima. Jde ti to vidět na očích, máš strach, že to zvoráš, ale neboj, tady není co zvorat leda tak se ti všichni zapamatují. Chci aby jsi dělala všechno co ti řeknu. Dej mi pravou ruku a zavři oči." ,,AU! zaječela jsem, protože mě píchla do prstu kvůli kapce krvi. ,,Neřvi tolik, je to potřeba, protože ten náhrdelník bude nosit tvou kapku krve a až se vzdáš poslání nebo umřeš, krev potom odpadne sama.  A teď opakuj po mě. JÁ, Caroline." 
,,Já Caroline."
,,SE OD TÉTO DOBY A NAVŽDY."
,,Se od této doby a navždy."
,,SE STANU NOSITELKOU KALVIRI, NOSITELKOU MÉ KRVE:
,,Se stanu nositelkou Kalviri, nositelkou mé krve."
,,A PŘIJÍMÁM NA SEBE VEŠKEROU ZODPOVĚDNOST CELÉ SMEČKY VČETNĚ MĚ."
,,A přijímám na sebe zodpovědnost celé smečky včetně mě."
,,A PROTO JAKO BUDOUCÍ ALFOU A DCEROU MAL-ACHA SE DNES A TADY STÁVÁM VŮDCEM SMEČKY AŽ DO MÉHO ZKONÁNÍ!"
,,A proto jako budoucí alfa a dcera Mal-acha  se dnes a tady stávám vůdcem smečky až do mého zkonání!" a všichni hlasitě zavyli a já dostala náhrdelník se svojí krví, která se do něj vsákla. 
,,Tohle si Carol zapamatuj, co si tady řekla. Může to totiž někdo obrátit proti tobě. Vítej alfo."ještě dořekla a já se otočila na MOU smečku. ,,Teď jsem alfa a svou smečku budu chránit, a v dobrém úmyslu využívat, to ti stařenko slibuji. Neboť já jsem alfa a já vás povedu!" řekla jsem slavnostně.

Hned po proslovu jsme šli hodovat, víno, pivo pro kluky. Jídlo a hudba, všichni si to náramně užívali a byla jsem za to vděčná, i hodně lidí my přišlo pogratulovat a i Sam. ,,Gratuluji Carol, teď asi na mě nebudeš mít čas, co?" dodal. ,,A proč bych na tebe měla mít čas? Potom co jsi mi to na tom bojišti udělal!"odsekla jsem.
,,Jo ty myslíš tu pusu. Takové malé gesto, myslel jsem že náš vztah může být o něco víc než jenom vlkodlaci a přátelé."
,,Něco víc? Ty si snad děláš legraci?! Nikdy nebudeme víc než jenom přátelé a to si zapamatuj, já nejsem tak rozkošná, jak si myslíš." a to byla poslední věta kterou jsme spolu prohodili. Potom jsem se šla už jenom bavit.

Moc se všem omlouvám, že díl vyšel až tak pozdě, ale byla jsem pryč a nebyla wifina a nápady se mi vytráceli. Ale jinak všem přeji krásné zbytky prázdnin.