Secrets of Bloodline

Kapitola 5

Od onoho nešťastného dne, kdy jsem se dozvěděla o svatbě s Damonem, už uběhl téměř týden. Během uplynulých dní Caroline vynaložila veškeré úsilí k uskutečnění ďábelského plánu, který zahrnoval jejího bratra, spoustu krásných dívek a uměle vytvořených, náhodných situací, při kterých se potkávali. Cílem plánu bylo přistihnout Damona v choulostivé situaci s jinou dívkou, což by pro mě snad znamenalo vysvobození, jelikož naše zákony zakazují, po oznámení zasnoubení, jakékoliv jiné vztahy. Bohužel plán nevyšel, tak jak si Caroline představovala a osudný den se kvapem blížil. Začala jsem být dost zoufalá. 

„Promiň, Eleno, ale zkusila jsem snad všechno."

„Nikdy by mě nenapadlo, že Damon odolá tolika dívkám," pronesla smutně Caroline, když jsme se vrátili domů, z dalšího neúspěšného pokusu, nachytat Damona.

„To je dobrý, hold se budu muset vdát za toho otravného, arogantního, sobeckého a neovladatelného idiota," podívala jsem se na Caroline, která jen smutně koukala do prázdna.

„Proboha, promiň, občas zapomínám, že je to tvůj bratr," začala jsem ji utěšovat.

„To je v pohodě..."

„Já jen, jen jsem vzpomínala, jaké to bylo, když ještě žili naši rodiče. V té době byl Damon ještě normální. Dokonce se o mě i staral a pomáhal mi, pamatuješ si na to?? Byl to prostě dokonalý starší bratr a kamarád."

Caroline měla pravdu. Tehdy byl ještě normální. I když jsme to tehdy viděli trochu jinak. Byl to takový druhý táta, vozil nás do školy, kupoval nám zmrzlinu, a tak. Prostě byly jsme obě ještě malé, takže by mě nikdy nenapadlo, že si o 100 let později budu muset Damona vzít.

Když umřeli její rodiče, bylo Caroline 10, stejně jako mě. V té době jsme toho o naší existenci moc nevěděly, takže nám bylo řečeno, že smrt Salvatoreových byla nehoda. Dnes už víme, co se stalo. Guiseppe a Eleanor byli zabiti během střetu s vlkodlačí smečkou.

Od té doby se Damon změnil, už si s námi nehrál, ani nás nijak nepošťuchoval. Prostě se uzavřel do sebe. Dokonce ani Stefan s ním nedokázal hnout. Stefan, druhý Carolinin starší bratr. Když nad tím tak přemýšlím, vlastně se to všechno obrátilo, po smrti jejich rodičů. Stefan byl tehdy ten vzpurný syn, kdežto Damon ten hodný, ale potom. No, však to už víte. Prostě ta představa Damona a mě před oltářem mě opravdu děsí. Damon je ten typ upíra, který dokáže velmi dobře manipulovat s lidmi a nejen s nimi. Ze všeho nejraději má čerstvou lidskou krev a je schopný udělat cokoliv, aby uhasil žízeň. Má velkou oblibu v tzv. Krvavých večírcích, to v Damonově případě znamená, nejméně dvacet nevinných lidí, kteří se nedožijí rána. Takže se mi nemůže nikdo divit, že se toho děsím, ale nechci jednoho dne přijít domů a najít obývák plný mrtvých lidí. Musí existovat ještě jiná možnost.

„Poslyš..." ozvala se po chvilce ticha Caroline

„Svatbu se nám nepodařilo zrušit, ale možná bychom ji mohly pozdržet."

„To myslíš vážně??" vykulila jsem na ni oči, ale zároveň mi svitla jiskřička naděje.

„No, co se tak divíš. Když už ta svatba musí být, tak pořádná," vyskočila na nohy a hrnula se z pokoje."

„Caroline, svatba je už zítra, jak ji chceš proboha pozdržet den před obřadem??"

„Neboj se, mám to promyšlený, jen musím mluvit s tvým otcem," mrkla na mě a byla pryč.

S mým otcem?? Co to sakra... Caroline se úplně zbláznila. Jakoby nevěděla, že s tátou nikdo a nic nehne. Ale nedalo mi to. Doběhla sem Caroline, která měla přilepené ucho na dveřích otcovi pracovny.