Strašťulpas

20# Dvojité zjištění

Nyní mi došlo, že tu něco nehraje. Sotva jsem se dostal k seznamu povinné výbavy, ale už jsem ji nečetl. Neměl jsem k tomu odvahu. Měl jsem dojem, že si ze mě někdo vystřelil, ale zároveň mi došlo, že nejsem slečna, ani Nawala. Toto jméno jsem však slyšel... někde v minulosti už mi zaznělo a to na tom bylo to nejděsivější. Bylo mi jasné, že Nawalu musím co nejrychleji najít a dát jí ten dopis, ať si s ním dělá, co chce.

Ihned jsem dopis odložil a podíval se na ten druhý, ještě zabalený. Vzal jsem do ruky tentokrát jej a škubnutím jej otevřel. Vytáhl jsem psaní a spatřil úplně stejný text, jako na dopisu první... jen s jedním jediným malým, avšak podstatným rozdílem - bylo na něm mé jméno. Trochu jsem se vyděsil.

Ihned mi začaly hlavou rotovat myšlenky... to ta sova jako přinesla tyto dva dopisy... sem? Adresovaně? Má to být snad nějaký vtip? Je pravda, že kdaby to měl být vtip, asi dopisy nejsou opečetěné. A kdopak může být ta Nawala?

Z obýváku vyšla nějaká zvláštní osoba. Měla zrzavé, husté a zvlněné vlasy.

,,Čus, brácha," přivítala mě úšklebkem. Já na ni hleděl jak sůva z nudlím, než si přisedla ke mě. Potéjsem zatřepal hlavou. Nemohl jsem uvěřit tomu, že v tomtk domu krom mámy nežiji tak úplně sám. Vlastně doteď jsem o ní nevěděl! Ihned mi však došlo, o koho jde.

,,Nawallo..." vydechl jsem.

,,Ano?" zubila se na mě, poté si podala ležící dopis. ,,Co to jako je?"

Pokrčil jsem rameny, zatímco ona se začetla do psaní, jež jí bylo určené.