NORMAL LIFE

52.DÍL

NORMAL LIFE 52

„Louisi, promiň, já nemůžu.“ Řekla sem, vlastně jsem úmyslně lhala.

„Co, proč?“ řekl sklesle.

„Ehm, holčičí problémy.“ No co, jiná výmluva mě nenapadla.

Prostě jsem věděla, že Louis je dnes docela hodně unavený, a já sem chtěla jít na věc a když bychom si my dva užívali, holky by na mě čekali a o to by se naše překvapení prodloužilo. Vlastně no překvapení, to ani nebylo, ale byl to rozhodně dobrý začátek pro naši pomstu.

Prostě jsem na něj zahrála divadélko, takže jsme se jen objímali, líbali a po chvíli jsem jen slyšela, jak Louis spokojeně oddechuje a asi je právě uprostřed země snů. Já ležela vedle něho, prohlížela jsem si ho, byl tak roztomilý, když spinkal. Po chvilce vzpamatování, sem si vlastně uvědomila, že máme připravenou pomstu. Rychle sem vyskočila z postele, vyplížila se na chodbu a potichu sem došla na předem smluvené místo s holkami. Opatrně sem až sebou zaklapla balkonové dveře, které vedly na zahradu, a šla jsem směrem k holkám, obě už na mě čekaly.

„ To jsi ho tam ještě připravovala na věc? Nebo co ti tak dlouho trvalo?“ vyhrkla ze sebe Katy, a začala se smát.

„Tak jsme se zasmáli no, on tak trochu nechtěl usnout, ještě to na mě zkoušel, ale to bych přišla o hodinu později, takže sem mu zalhala a řekla jsem, že nemůžu kvůli svým dnům.“ Přiznala jsem.

„Takže jdeme na to!“ zavelela Mandy.

RÁNO:

Ráno jsem se probudila vedle Louise, ještě spal, málem jsem vybuchla smíchy, když sem si uvědomila, co jsme provedly, ale byla to přece pomsta, sladká pomsta!

Pohled Louise:

„Dobré ráno lásko!“ řekl sem jí, když sem se probudil.

Byla zase krásná, nepotřebuje žádný make-up ani to nejluxusnější oblečení, je dokonalá sama o sobě. Políbil jsem ji na dobré ráno a vydal sem se do koupelny. Sáhl jsem na kliku a něco na ní bylo, no fuj, napadla mě nejhorší možnost, což nemohlo být možné, čuchl sem si k tomu, tomu sprchovému gelu na ruce. To si dělají srandu, co ještě? Zasmál sem se sám, pro sebe.

„Amy, co to je na klice? Sprchový gel, to je vaše pomsta jo?“ vykřikl sem na ní, lehce naštvaný ale se smíchem na tváři.

„No, to je to nejlepší, bude hůř!“ Zavolala zpět směrem ke mně, co může být horší? Řekl sem si a otevřel jsem konečně dveře do koupelny, lekl jsem se vlastního odrazu v zrcadle.

„Co to, doprdele Amy!“ Zařval jsem z koupelny do ložnice, nemyslel sem to jako nějak zle ale co to je?

„Já, ehm nic!“ odpověděla, znělo to tak nevinně, ale moc dobře sem věděl, že v tom má prsty, vylítl jsem z koupelny směrem k ní, na ruce sem měl pořád ten gel. Přiběhl sem k ní, otřel gel do vlasů a začal jsem jí na posteli lechtat.

„Né, prosím, už dost, Louisi, prosím ne!“ křičela z plných plic.

Tohle je teprve pomsta, to si měla uvědomit dříve, že by měla utéct, ale já ji i tak miluju. Konečně sem ji přestal lechtat a ona vydechovala. Opatrně jsem se nad ní nahnul a políbil sem jí, ona mi polibky oplácela, dokud do pokoje nevtrhl Niall.

„Děláte si prdel, kde je všechno jídlo?“ vykřikl na celou místnost.

„Amy!“ křikli jsme oba najednou.

„Já, ehm, nic to ony dvě!“ řekla naprosto vážně.