43.DÍL

1K 63 2
                                        

NORMAL LIFE 43

M: Hele to je Louis, otevřu mu.

A: Mami, prosím neotvírej

M: Proč ( podívala se na mě vážně)

A: Já, my jsme , prostě jsme se rozešli.

M: A kdyby jste se rozešli tak by za tebou přišel?

A: Chce prosit o odpuštění, ale to se jen tak nestane, prostě ne to je vrchol, nepouštěj ho dovnitř, prosím.

M: Ale já chci aby si se netrápila.

A: Mami víš co, dělej si co chceš, nejsem doma. (řekla sem hlasitěji)

Odešla sem naštvaná do pokoje, protože sem věděla že maminka ho půjde mile přivítat, většinou vše okolo Louise udělá jinak, bohužel.

Zamknula sem pokoj, a šla sem do koupelny. Dělala sem jakoby Louis neexistoval a šla sem normálně do sprchy atd..

Pohled Louise:

Rozhodl sem se že pojedu za Amy, nevím proč byl sem na ní hrozně naštvaný, ale nedalo mi to něco mi říkalo, ať za ní zajdu. Věděl jsem že takhle pozdě už nejspíš neotevře, ale její milá maminka vždy nezklamala.

Zazvonil sem, otevřela Amy, a hned zabouchla pak se s mamkou hádala a po chvíli mi otevřela paní Bell s vážným obličejem.

L: Dobrý den, můžu dál, za Amy?

M: Amy není doma.

L :Vždyť mi před chvílí otevřela, je doma.

M: Pro tebe ale není.

L: Víte je to důležité, potřebuju si něco ujasnit, jestli je vše tak jak mě to někdo řekl.

M: Tak pojď dál, ale dnes s ní mluvit nebudeš.

Sedl jsem si do obýváku a celou věc s paní Bell probral, neřekl sem jí nic o tom že se políbila s Harrym, jen prostě je to vážné, potřebuju s ní mluvit atd..

RÁNO:

Pohled Amy:

Ráno sem se probudila, bylo docela brzo,ale už sem nemohla usnout, navíc sem pomalu nemohla zavřít oči, měla sem je lehce napuchlé od breku. Teď sem si vzpomněla, co je s Mandy, že nepřijela, byla sem z toho asi úplně vedle tak sem si po sprše lehla do postele a usnula. No super, doufám, že nebude naštvaná.

Šla sem dolů, a jelikož bylo brzo rozhodla sem se jít si po dlouhé době zaběhat. Sešla jsem schody, prošla z chodby do kuchyně, vzala sem si peníze, že se cestou stavím na kafe a vyšla sem ke dveřím. Začla sem se obouvat, vzala sem si boty značky NIKE moje nejoblíbenější na běhání a nestačila se divit co sem viděla. Číííí to jsou boty ? řekla sem si sama pro sebe, věděla sem že sem v ohrožení, doprdele Louis je tady. Rychle sem se obula, a ještě sem se vrátila pro iPhone se sluchátky. Cestou zpět se vzbudil Louis a chtěl mě zastavit, jenomže já sem vyběhla, za rohem ulice sem teprve zastavila, nasadila sluchátka a napsala Mandy, Po té jsem byla připravená na pořádnou ranní rozcvičku v podobě běhu po Londýnských parcích.

Když sem doběhla k nejbližšímu Starbucks, zašla sem dovnitř a objednala sem si karamelové latté. Sedla sem si k tzv. výloze a pozorovala jsem klid, který normálně v Londýně nezažijete, ale bylo dříve ráno, proto tu nebylo tolik lidí.

Upíjela sem své latté, a nade vším přemýšlela, co se stalo doma, co se stane až přijdu domů a co bude prostě dál. Z mého přemýšlení mě vytrhl Harry. Přišel k mému stolku a přisedl si s kelímkem v ruce.

H: Dobré ráno Amy

A: Dobré, Harry co ty tady děláš?

H: No, Zayn se pohádal s Louisem, Louis odjel někam pryč.

Vyrušila sem ho

A: Ano Louis jak největší trotl je u nás, dál ?

H: Cože? Takže Zayn odjel taky pryč, zůstal sem tam teda jen s Liamem, a naším tatínkem, to s emi zrovna dvakrát nechce poslouchat jeho kecy a Niall do mě furt rval nějaké jídlo, takže sem co nejdříve vypadl.

A: Aha, a proč se Louis se Zaynem hádali ?

H: Byla jsi žhavé téma večera

A: Já aha, vždyť sem jen obyčejná bejvalka.

H: Myslím, že brzo budeš součastná.

A: Haha, dobrej vtip, to že mě někdo nazve bejvalkou a zní to jako Amy ti si děvka, to nehrozí, teď Louise nechci ani vidět, je mi jedno co dělá, s kým se hádá. Řekl mi to jasně, jeho chyba má si nejdříve rozmýšlet co mu vypadne z pusy.

H: Víš, vlastně sem to celé posral já, na mě by měl být nasranej ale teď je nasranej spíš na Zayna, asi mu řekl něco co nebyla pravda, já s Louisem hodně dlouho včera mluvil a zdálo se to v pohodě, pak se začal hádat se Zaynem a radši sem neposlouchal.

A: Takže, teď vlastně budu ta nejhorší já, protože mu nebudu chtít odpustit, že jo ? Ale já prostě ne je konec, sám to řekl a já jeho slova beru naprosto vážně, ať jde za svou blondýnkou nebo číslem 2 z LA.

H: Neříkám, ti že mu to máš odpouštět je to tvoje věc, už jsem mu tolikrát říkal ať to udělá ale teď to teda posral, to ano.

A: To já to posrala, a on hned taky.

H: Kdyby něco ten kdo tu něco posral sem já a pak Louis.

A: Ale já jsem spolupracovala.

H: Neměla jsi na výběr.

A: Ale měla.. Harry už se o tom nechci bavit, prostě se vrátím domů, budu ho ignorovat, vlastně jsme si kvit, on mě nazval bejvalkou a odepsal, já sem tě políbila. Už spolu nejsme, nemám s ním nic společného, můžu jet s tebou k vám a sbalit si všechny věci prosím ?

H: Jasně, odvezu tě, jedeme teď ?

A: Co nejdříve, prosím

Vyšli jsme ze Starbucksu a nasedli do auta, vystoupili jsme před jejich mega vilou a já vyběhla do pokoje, sbalila všechny věci a byla sem připravená vyjít domů. Se všemi jsme se rozloučila a rozhodla se že půjdu pěšky, aspoň si pročistím hlavu.

Když sem přišla domů, Louis u nás měl pořád jeho boty. Prostě sem to nevnímala a šla sem dál.

A: Ahoj Katy, Ahoj mami tati, jdu nahoru, pak jedu pryč.

Ani sem neslyšela jejich odpovědi, za to jsem ale slyšela jak se za mnou plazí Louis.

NORMAL LIFEKde žijí příběhy. Začni objevovat