NORMAL LIFE

56. DÍL

NORMAL LIFE 56

Všichni jsme se sešli zase zpět v autobuse, a mohli jsme vyjet dál, tentokrát už na zastávku, kde se bude konat první koncert. Vyměnili jsme si drinky za jídlo a přesunuli se do autobusového obýváku a společně jsme obědvali. Když jsme dojedli, rozhodovali jsme se, co budeme dělat ještě celé odpoledne, protože do Manchesteru to ještě trvat bude, dost dlouho, ale večer budou kluci připraveni na skvělý koncert.

Nakonec jsme s holkami zalezli do druhého obýváku a kluky jsme nechali v tom prvním, oni tam něco řešili ohledně koncertů a překvapení pro fanoušky, což by Katy neměla slyšet. Usadili jsme se do křesel a začaly jsme hrát hry na herní konzoly, přitom jsme stihli všechno prodiskutovat, prozkoumat a vymyslet nové drby, ať už se týkali celebrit, nebo jen našich kamarádek. Celou dobu jsme hráli a užívali si volného času, po chvilce se do našeho dívčího prostoru dostal Niall.

„Holky, od kdy hrajete na konzoly? Jo a za dvacet minut tam budeme.“ Ptal se Niall.

„My jsme holky, a každá holka ráda hraje hry, jenom to není třeba fotbal no. To je super, v kolik začíná koncert?“ pronesla jsem.

„Koncert začíná za tři hodiny, takže budete mít 2 hodiny volno, my se musíme chystat a řešit věci ohledně koncertu, pokud chcete, můžete zajít za Lou a ona vám ukáže její make-up. Sestaví vám outfit a pak po koncertu někam vyrazíme?“

„To je skvělý nápad Nialle!“ řekla Mandy.

„Jo asi bych šla.“ Řekla Katy.

„A ty Amy?“ zeptal se mě Niall.

„No já nevím, není mi moc dobře.“ Trochu jsem mu zalhala, nemám moc náladu na party, nebaví mě to tam, vždy jde jenom o jedno a to opít se, alkohol není moje parketa.

„No tak se ještě nějak dohodneme, klidně pojďte dopředu k nám, když tam už za chvíli budeme.“ Řekl Niall a odešel do jejich klučičího prostoru.

Po chvíli jsme se sebrali a šli jsme za ním, sedla sem si Louisovi do klína a objala ho, holky si sedli k ostatním a o něčem si povídali.

„Ty nechceš večer někam do klubu, lásko? Není ti dobře?“ zeptal se mě ustaraný Louis.

„Jsem v pohodě, jen nemám ráda kluby, jen alkohol, nebaví mě to tam, radši si půjdu pak lehnout, ale na koncert samozřejmě půjdu.“ Řekla sem a věnovala sem mu letmý polibek.

„Můžu tu zůstat s tebou chceš? Můžeme se jít projít vlastní cestou, kamkoliv, nemusíme do klubu?“ hned jak to Louis dořekl se mi zlepšila nálada, romantická procházka, po tmě pouze v světlech lamp po Manchesteru, sami, jen my dva. Dokonalost.

„To zní skvěle, mohli, by jsme se jen někde projít, pak to dořešíme po koncertu a někam se vydáme, ano?“

„Ano.“

__________________________

Trošku kratší díl, ale zítra bude delší :))

děkuju az komenty a hvězdičky :*