7.

24 3 0
                                    

Jeho zelené oči byly tak strašně zvláštní. . Měla jsem pocit že už jsem je někde viděla. . Jako bych je znala celý život, ale nemohla jsem si vzpomenout.. Stála jsem tam jako přikovaná a pozorovala jeho opravdu úžasnou tvář... Vypadal že mu je 25 let .. Zírala jsem na něj jak zmraženej nanuk a nevěděla jestli mu mám doopravdy říct své jméno nebo ne..Nakonec jsem párkrát mrkla , zavrtěla hlavou a .. "A smím vědět kdo se ptá ?" Mírně jsem se usmála
"Vidím že nejsem jediný kdo čeká na odpověď...Dohodneme se.." znovu sklopil hlavu směrem ke květinám a čekal na mou odpověď ...

Cesta vedená osudem...  /SHORT STORY/Kde žijí příběhy. Začni objevovat