50.

9 1 0
                                    

"Já se na tebe ,ale nezlobím... spíš ti chci poděkovat" začervenal se a já se usmála
" Ehm..nemáte zač "
" Co prosím ?" Nastavila jsem ucho tak aby mi to zopakoval a přitom se smála
"Nemáš.." těžce polkl .. bylo vidět že ho to ničí...  "...zač.."
" Ale mám ..potěšil si mě .. A abychom neztráceli čas  .. Čím začne můj výcvik když jsem takhle vyparáděná ? " Pomohl mi ze země a když jsem si své šaty upravila zhodnotil mě a následně zamračil  ... "Něco tomu chybí"
Podívala jsem se do zrcadla, ale nevěděla co je špatně ..Potom ke mě přistoupil a na krk mi připnul nějaký řetízek ..

Cesta vedená osudem...  /SHORT STORY/Kde žijí příběhy. Začni objevovat