Připadala jsem si jako by mě někdo podrazil.. Sice zato Stephan z části nemohl, ale jak jsem se měla k němu chovat po náhlém zjištění ze byl toho vraha strážce to jsem nevěděla.. Pamatuju si,že moje nejisté kroky mě vedly neznámo kam až jsem do někoho narazila.. "Omlouvám se " řekla jsem než jsem se podívala kdo onen dotyčný je.. "To je v pořádku vaše Výsosti." odpověděl mi dotyčný a poklonil se mi... Jenže já se neudržela a obejmula ho se slzami v očích.. "Bell si v pořádku? " optal se mě Nicolas kterému jsem brečela na rameno a nemohla přestat..
ČTEŠ
Cesta vedená osudem... /SHORT STORY/
VampireJmenuji se Bell... a ráda bych vám vyprávěla svůj příběh.. je to už hodně dávno .. ale připadá mi to jako včera kdy jsem dostala tu nejdůležitější otázku.. moje odpověď mi zněnila život neuvěřitelným způsobem a já jsem za to bezmezně ráda. Připojte...
