Když jsem se potom probudila zjistila jsem, že v mém pokoji není ani paprsek světla a protože jsem ve tmě viděla až moc dobře zjistila jsem, že v pokoji žádné okno není a já tam nejsem sama.. Mé upíři oči totiž spočinuli na upírovi který seděl v křesle a sladce spal.. Byl to můj strážce.. Nejdřív jsem ho chtěla vzbudit, ale pak jsem si řekla že ho nechám být.. Jemně jsem ho pohladila po tváři a potichu se vytratila z pokoje s úmyslem to tam trochu prozkoumat.. Když jsem se pak procházela táhlou šerou chodbou objevila jsem nádherné zlaté dveře..
ČTEŠ
Cesta vedená osudem... /SHORT STORY/
VampireJmenuji se Bell... a ráda bych vám vyprávěla svůj příběh.. je to už hodně dávno .. ale připadá mi to jako včera kdy jsem dostala tu nejdůležitější otázku.. moje odpověď mi zněnila život neuvěřitelným způsobem a já jsem za to bezmezně ráda. Připojte...
