47.

12 2 0
                                    

Ráno jsem se vzbudila asi v pět hodin,  takže jsem měla hodinu na přípravu .. Když jsem pak hledala oblečení co mi měl někde nechat Stephan .. Našla jsem v křesle překrásné rudé šaty bez ramínek na kterých byla položená růže. Šaty jsem si oblékla  a začala hledat boty,ale nenašla jsem je takže jsem si šla udělalat něco s vlasy ...Jakmile jsem byla hotová stoupla jsem si před zrcadlo abych viděla jak vypadám ,avšak z mého hodnocení mě vysušil nečí hlas a já se tak lekla, že jsem skoro spadla na zem ...Proč málem ? ..Protože mě stačily pohotově zachytit Nicolasovi ruce...

Cesta vedená osudem...  /SHORT STORY/Kde žijí příběhy. Začni objevovat