Chvíli jsem nad tím přemýšlela a pak mě napadla jedna hodně důležitá otázka "Teto, tím chceš říct, že můj otec byl strážce? "
Pamatuji si že jsem z toho byla hodně zmatená, když teta na mou otázku bezeslova přikývla "Bell.. Je toho tolik co bych ti chtěla říct, ale myslím, že pro dnešní den sis užila až příliš a že spánek by byl pro tebe vhodným lékem na ten veškerý chaos...Proto... Nicolasi odveď Bell do jejího pokoje prosím" Nicolas se nato hned začal zvedat že mi pomůže, ale já ho odbyla mávnutím ruky a hlasitého "Nech mě a radši seď "
ČTEŠ
Cesta vedená osudem... /SHORT STORY/
VampireJmenuji se Bell... a ráda bych vám vyprávěla svůj příběh.. je to už hodně dávno .. ale připadá mi to jako včera kdy jsem dostala tu nejdůležitější otázku.. moje odpověď mi zněnila život neuvěřitelným způsobem a já jsem za to bezmezně ráda. Připojte...
