44.

10 1 0
                                    

Ten pokoj byl úplně stejný jako ten co jsem měla doma ... opravdu na chlup stejný ...
Byla jsem za něj tak vděčná že jsem znovu Nicolase objala a tentokrát silněji a dlouze ... nebránil se a zato jsem byla ráda .. " Bell .. Proč mi to děláte ??"
Trochu jsem ho nechápala a tak jsem se zeptala ..
" Proč dělám co ? "
" Proč mi tak ubližujete ?? "
" Ubližuju ?"
"Ano .. Místo toho abyste si ze mě dělala poskoka ,jste na mě tak moc milá až to nezvládám .. Ve škole nás učili že vládci jsou našimi chladnými pány a že jim musíme sloužit a položit i za ně své životy .."

Cesta vedená osudem...  /SHORT STORY/Kde žijí příběhy. Začni objevovat