56.

22 1 0
                                    

Byla jsem nervózní a nevěděla co čekat jenže jakmile jsme vešli do hradu upadla mi málem brada..
Uvnitř to bylo nóbl a draze zařízené...
Nic podobného jsem nikdy neviděla..
Když jsem si celou tu halu prohlížela můj zrak spočinul na obraze.. Ta osoba na něm mě zarazila.. Byla na něm totiž teta Dolores..  "Vítejte v sídle vládkyně Dolores.. Jak vám mohu pomoci?" optala se menší blondýna ve služebnické uniformě..
"Ano vítejte v mém domě..." řekla osoba scházející obrovské schody Teta Dolores.... Nicolas a Stephan se poklonily a já s údivem jsem nezůstala pozadu abych vyznala vůči ní nějakou tu úctu....

Cesta vedená osudem...  /SHORT STORY/Kde žijí příběhy. Začni objevovat