29.

18 2 1
                                    

Když mi Nicolas pomáhal vstát,zabolela mě úplně celá pravá ruka..
"Děkuju ti..."řekla jsem mu a pořád se nad ním rozplývala ..
Pohlédl mi do očí a řekl ..
" Nemáš zač " pak si uvědomil co řekl a poklonil se ..
" Moc se vám omlouvám .."
"Nikolasi proč mi netykáš ??"
Uhnul pohledem někam ke květinám..
" Jak se cítíte ?.Nebolí vás něco ?"
Jak to ksakru může vědět ??
"Ano bolí ..Jak to víš ? "
" Pouze hádám " znovu uhnul pohledem ..
" Proč mi prostě neřekneš co se děje ? "
" Jáá.."váhal a to dost dlouho než mě vzal za ruku a začal táhnout pryč .. Neznala jsem vůbec cíl jeho cesty ..

Cesta vedená osudem...  /SHORT STORY/Kde žijí příběhy. Začni objevovat