Zmatená jsem potom šla sama po těch nádherných schodech a snažila si každý krok užít co nejvíc jako by byl můj poslední.. Hlavu jsem měla zmatenou, ale můj výraz v obličeji byl sebejistý.. Kráčela jsem po tom černém koberci s cílem najednou tak jasným že jsem věděla že už mi ho nikdo nevezme.. Když jsem potom došla pološerou chodbou, která byla osvícená pouze pár svícny, ke svému pokoji chytla jsem za kliku a odněkud uslyšela někoho vyslovit mé jméno ale, já se neohlédla a vstoupila do svého pokoje který mi byl náhle útočištěm. Moje nohy mě pak odnesly do postele..
ČTEŠ
Cesta vedená osudem... /SHORT STORY/
VampireJmenuji se Bell... a ráda bych vám vyprávěla svůj příběh.. je to už hodně dávno .. ale připadá mi to jako včera kdy jsem dostala tu nejdůležitější otázku.. moje odpověď mi zněnila život neuvěřitelným způsobem a já jsem za to bezmezně ráda. Připojte...
