93.

13 1 0
                                    

"Bell.. Nechci vám nijak zakazovat vaše společné city, ale.. Buď prosím opatrná.. Byla bych ráda kdyby jsi zaujmula postavení vládkyně mezi ostatními.. Tak se prosím soustřeď.. "
Jakmile to dořekla, odešla pryč.. Já  po chvíli sezení a přemýšlení nad slovy, které teta řekla, jsem se rozhodla jít  už  spát .. V pokoji mě však čekalo milé překvapení..
Nicolas spal opět v křesle a  v ruce držel růži.. Usmála jsem se a políbila ho na čelo jakmile jsem ho přikryla...
Byl tak sladký, že kdybych nebyla tak unavená tak bych se na něj dívala pořád...
"Dobrou noc můj Nicolasi.. " a následně jsem usnula...

Cesta vedená osudem...  /SHORT STORY/Kde žijí příběhy. Začni objevovat