Trpký život... z pohledu hybrida - Lišákovy touhy ||yaoi-mpreg||

2. Rafael

..

Píše se rok 2108. 

V tento den se narodila dvojvaječná dvojčata v naší Francouzské laboratoři. Oba kluci. Ten starší byl značně větší a mohutnější, mladší byl spíše drobnější takový chcípáček. Upřímně jsme ani nedoufaly že by toto dítě přežije. Ale nakonec se zázrakem udrželo při životě, velkou zásluhu na tom neslo jeho dvojče.

Jejich matka byla obyčejný člověk. Kvůli penězům se nabídla že bude dělat „inkubátor" pro speciálně upravená vajíčka, a děti které porodí budou patřit laboratoři. Každé vajíčko bylo oplozeno od jiného může, čímž docílili tak odlišného vzhledu a reakce na sérum.

Když jim byl rok započaly jsme přeměnu sérem. Starší dostal sérum, po kterém se proměnil v psovitého hybrida, křížence lišky. Mladší reagoval jinak- přeměnil v psovitého hybrida, křížence vlka. Starší zvládal přeměnu obstojně ale mladší byl úplný opak, kvůli jeho drobnějšímu a slabšímu tělu. Měly jsme s ním daleko více práce. Pečlivě jsme naše subjekty hlídaly 24 hodin denně. V jejich 10 letech už na nich byly vidět náznaky uší a ocasu, pouze na mladším byli zvířecí části spíše zakrnělá. Měli také určité zvířecí smysli- rozvinutý čichový smysl, citlivý sluch, chutě a celkové vnímání okolí se také změnilo. 

Oba bratři byli na sobě silně fixovaní. Především mladší na starším. Když jsme je potřebovali od sebe oddělit k provedení určitých testů, oba projevovali značnou agresi.

 O rok později (11 let) spolu prožili svoje první období páření. Nijak nám to nevadilo, jelikož ani jeden z nich nemohl zabřeznout - oba byli oplodňovači.
Od té doby jsme u nich vypozorovali že se k sobě chovali spíše jako milenecký pár, což nebylo neobvyklé v takových zařízeních. Tudíž bylo těžší je od sebe oddělit.

Ve věku 15 let starší z bratrů byl kompletně přeměněn. Rozhodly jsme se od sebe oddělit a staršího poslat do jednoho ústavu v České Republice aby byl použit k chovu. Bohužel se během letu stala tragédie, náhlý požár zničil veškeré informace sepsané v zdravotních zápisech. Samozřejmě jsme ty nejdůležitější informace měli sepsané v počítačích, ale lékařskou zprávu už jsme k dispozici neměli. 

Od odloučení staršího bratra přišly problémy s mladším.
Zjistily jsme že se bojí tmy a tak jsme mu každou noc dávaly do klece slabou lampičku. Začal mít problémy s příjmem potravy. Byly jsme nuceni do něj živiny dostávat nitrožilně.

Vždy s ním musel přes noc někdo zůstat, protože neměl rád samotu. Také jsme se mu snažily pomoci se zpomalenou proměnou.
Bohužel se stala chyba a nedopatřením jsme mu místo speciálně vyšlechtěných zvířecích buněk dali část ženského DNA, která se spojila se sérem a v těle mu vytvořila ženské pohlavní orgány, Stal se z něj futanari. Mohl na svět tedy přivést potomky. Jeho tělo bylo stále v hlavním vývinu, proto byla další mutace. Kompletní přeměna proběhla až v jeho 20 letech. 

 Rafael

Jmenuji se Rafael, jsem ten mladší z dvojčat.

Nikdy jsem se nesmířil s tím že mě odloučili od mého staršího bratra. Stále mi chybí a je jisté že ho už nikdy neuvidím. Ta představa mě děsí víc než kdybych měl zemřít. Rád vzpomínám na to když mě chránil a bránil před těmi lidmi. Nikdy jsem nedokázal sám bránit, na to jsem byl až moc vyděšený. Jsem ten co skoro každého poslechne. Jednoduše řečeno jsem slabý jako moucha.