Trpký život... z pohledu hybrida - Lišákovy touhy ||yaoi-mpreg||

17. Nedokončené číslo

Lišák

Nahý, překvapený a potupený. Tak by se dala popsat situace. Překvapen nad náhlým dotekem zamrznu v pohybu.

Však vše o otočí, když ucítím vůni hybrida, na mě hozeného. Vůně růžové vody a chuť lístků růží se mi rozpline v ústech. Cítím mnohem silnější tlak v podbřišku, systematické stahování svalů mě nutí úpět. Jediný pohled do očí řekne vše.

Beze slova ho políbím. Nečekám na svolení, to už dávno mám, vždy mít budu. Vnitřní zvíře jako by se teprve probudilo.

"Konečně!" Zavrčím hlubokými chraplavým hlasem. Současně ho povalím pod sebe. 

Rafael

Dívám se mu do očí a šťastně se usměju a nechám jsem se povalit pod něj. Hned jsem roztáhnul nohy od sebe a stáhl si kalhoty. Během chvíle jsem byl nahý. "Bratře..." Zašeptám a vrhnu se na jeho rty. Tak moc mi chyběl a toužil jsem po každém jeho doteku. Ocasem jsem radostně vrtěl.

"Stýskat se mi po tobě..." Zkoušel jsem říct nějakou smysluplnou větu. Cítím v podbřišku příjemné šimraní a jsem úplně mokrý.
Rukou jsem popadl jeho naběhly úd a už jsem si ho směřoval ke svému vstupu. Chtěl jsem ho. Tak moc jsem ho chtěl.
Líbal jsem ho a chvílema jsem mu okusoval krk. Zorničky mám rozšířené a chvěji se.

Srdce bije jako o závod a me tělo chtělo jen uspokojení a dostat jeho sperma pro splození dalších jedinců. To mi celou dobu znělo v hlavě.

Myšlenka, že se nechci spářit a mít štěňata byla ta tam. Teď se řídím instinkty svého zvířete a navíc jsem se svým milovaným.

Lišák

Jeho dravost pouze povzbudí mé jednaní. Bál jsem se, že mě odmítne, vyděsí se. Dotyk na údu mě překvapí, však zároveň uspokojí. Cítit cizí dotyk je pro mě vysvobození od neutuchající bolesti.
Slyšel jsem jako z dálky jeho slova. Bohužel jsem příliš omámen hormony a vlastním tělem.

Nenechám sebou dlouho cloumat a silou mu ruce přišpendlím nad hlavou. Misionářskou polohu vyberu jako nejlepší možnost. Nenechám ho vést. Také nebudu jediný s milostnými značkami. Kousance na těle se násobí, užívám si slastné steny.

Po chvílí tríznění, sám nedokážu více držet svoje touhy. Napjatý, bolestivy úd nasměruji  k jeho otvoru. Pomalu zrychluji pohyby, dokud bez jediného bolestného stenu nezasunu až po kořen.

Uslyším zalepení po dechu. Periferním viděním vidím hned dva pracovníky s deskami, ukazujíc na nás, divoce gestikulujíc. 

Rafael

"Prosím..." Zaupím prosebně a nechám ho, aby si semnou dělal co chtěl. Věřím mu a vím, že by mi neublížil. Sténám nad jeho doteky a jeho značkováním.

Začnu vzdychat a prohnu se v zádech, když do mě vnikne až po kořen. "Ach Renarde..." Zašeptám a nedočkavě se boky pohnu naproti němu.

Pracovníků jsem si vůbec nevšímal. Zajímala mě pouze slast a chvíle s mým bratrem.

Lišák

S přicházejícím orgasmem, stisknu jeho boky. Tempo je nepravidelné a přírazy hluboké.
Než stihnu celou moji dávku nadělit pouze jemu, cizí silné paže mě strhne k zemi, skončím na zadku. Pouze malá část bílé nadílky byla kde má být. Sakra!

Nutkání chránit partnera je vždy silné. Rychle se zvednu ze sedu.
S vytasenými drápy, vrčením a naježenými chlupy, na zátylku a po délce páteře, se obrátím k narušiteli. Muž, v hlídačské uniformě, mě s naštvaným pohledem znovu odtahuje. Než se stihnu ohnat drápy, po jeho obličeji, ucítím na boku bodavou bolest a poté nutkání spát. 

Vítek

Dozorce mě musel od vyděšeného chlapce odvést. Z prohraného boje si odnáším pár škrábanců a jizvu na Egu. Pracovník s deskami, zapisujíc si vše, mě přejede pohledem a ušklíbne se. Agresivně zavrčím blízko u jeho tváře. S trochou navrácen pýchy se vracím do klece. 

První partner byl nepoddajný, mrzí mě to. Především ve chvílích kdy celým mým tělem projede bolest. Tepající, bolavě nateklý úd dokončuje řetězec bolesti. Bez rozmyslu přesunu ruku do klína, dopomohu si k pár minutám klidu. 

Když už jsem čekal uvolnění, bylo mi takto odepřeno. Rafael nebyl ve své kleci, což na mém čele vytvářelo vrásky.  

Rafael

"Miluju tě." Zašeptám. Kdybych neměl ruce nad hlavou, tak bych ho hladil všude po těle a jemně škrabal. Byl jsem šťastný a už jsem se sám blížil ke svému vrcholu, když ho ode mě odtáhli. Zakňučel jsem, ale aspoň něco málo se dostalo do mého těla. 

Vše jsem se smutným pohledem sledoval a chtěl jsem se hned schovat do jeho náruče a ještě na chvíli pocítit příjemné teplo jeho těla.Hned jsem k Lišákovi přiskočil a objal jeho tělo, které pomalu povolovalo, až jsem ho byl nucen položit na zem, jak bylo těžké. 

Smutně jsem kňučel a měl stažena ouška a ocas. Poté jsem se podíval na pracovníky a čekal co bude dál.

Lišák

S těžkými víčky, sleduji situaci před sebou. Chvíli mi trvá než si vše srovnám a zaznamenám Rafaelův hlas, křičící mé jméno. Vidím už jen Rafaelovu divoce zmítající se postavu, jak je násilím odtáhnut.

Selhat i po tolika letech znovu, bolí mnohem více. Než se naděju, na dalších pár minut, mě zmožené tělo donutí načerpat energii. Však spánek mi není na dlouho dopřán. U mé klece se shromáždí několik pracovníků a hlasitě se hádají. 

Starší muž, rudý ve tváři, s naštvanou grimasou a prstem ukázaným na mne, řve na mladou dívku. Agresivně gestikulujíc, porovnával údaje mezi svými  a jejími deskami.

"Jak se to mohlo stát?! Co když zabřezl? Co když to budou kryplové?! Tohle si dovolit nemůžeme!" Muž rukou plácl do dívčiných desek, které s hlasitým plácnutím skončily na zemi.  

"Omlouvám se, špatně jsem přečetla číslo. Oba jsou vlčí hybridi tak-" Ne jen mě tato věta přišla nesmyslná. Muž změnil barvu do fialova. 

"Vlčí hybridi? Jste slepá?! On není vlčí hybrid a tohle bylo jeho dvojče! Jestli ty zmetci budou jeho, jestli budou nemocný, sama se jich zbavíte!" Každá věta mi otevírala oči. Mlžný opar z feromonů jako by opadl. Ta surová pravda nebyla tak příjemná.

Zbytek hádky nebyl důležitý, padala pouze sprostá slova na hlavu mladé brunetky, kvůli jednomu přehlédnutí. Jak moc toho dokázala zkazit jednou chybou.

Takže to nebyl sen. Možná jsem mu zničil život.   

Rafael

Nelíbilo se mi to. Zkoušel jsem se bránit a volal jsem jeho jméno, ale pracovníci byli moc silní.
Proč se tohle muselo stát? To mě chtějí ještě více se trápit? Ptal jsem se sám sebe a steklo mi pár slz než jsem to nakonec vzdal.
Po chvíli jsem se uklidnil a jelikož jsem předtím nebyl dostatečně uspokojen, protože pracovníci nám nedovolili pokračovat, tak smutek byl zatlačen někam do kouta a byl nahrazen ještě větší touhou po uspokojení. Chtěl jsem dostat více... Čekal jsem kam mě odvedou. Zda do klece, nebo k jinému hybridovi.
Ve vzduchu jsem ucítil velice známou vůni a byla mnohem silnější a pro mě omamnější. Nebyla taková jako mého bratra, ale přesto přitažlivá, aby mě donutila zpozornět. Mé tělo se opět vzrušilo a šimrani v podbřišku zesílilo. Tělo opět vyvolalo stejnou reakci jako předtím a já tak trochu doufal, že dostanu dalšího Partnera. Svědomí, že bych měl něco s někým jiným než s bratrem mě tolik netrápilo... Šlo mi teď o uspokojení... Potřeboval jsem někoho dalšího a me tělo to dávalo více než najevo.

1000 slov

Hejtujte, komentujte a čus

Kloubek a KyaSuitcliff