Trpký život... z pohledu hybrida - Lišákovy touhy ||yaoi-mpreg||

6. Knížka pro 1.třídu

Rafael

Narazil jsem do zdi, jak mě dozorce hodil zpátky do klece a zaskučel bolestí. Z nosu se mi spustila krev a po chvíli byl vzduch nasáklý pachem mé krve.Krev jsem začal utírat do peřin co jsem měl po ruce- z bílé peřiny se stala, peřina flekatá. 

Krev mi tekla celkem dlouho, až se mi z toho motala hlava, ale pak naštěstí přestala.Neřešil jsem to. Bál jsem se že kdybych se mu pokusil něco říct tak to ještě víc schytám. Schoulil jsem se do rohu a celou noc jsem ze strachu nezavřel oči. Jen jsem se třásl a díval se před sebe. Bylo to pro mě neskutečně dlouhé.

***

Lišák

Ráno mě vzbudil hluk, který způsobily dámy s jídlem. Vzbudilo mě v noci úplně všechno, tiché šramocení nedaleko, chrápání, škrábání- spal jsem jako na vodě. Většinu dne jsem nedokázal normálně fungovat. 

Pořád jsem přemýšlel nad vzpomínkami které se mi samovolně vybavovali, bohužel jen v pár z nich byl On, většina z nic se týkala laboratoře, pracovníků a hlavně věcí po převozu sem...  

***

Postupem dne jsem stále více upadal do svých myšlenek, neměl jsem čím jiným odreagovat a zabavit tak svou mysl. 

Nechvíli po mém chvilkovém procitnutí se ozvalo hlášení. "Dne 21.2 2130 se všichni prvotní hybridi dostaví, s doprovodem dozorců, do přednáškové místnosti č. 23." Tohohle jsem se také musel účastnit. Jako každý hybrid, který se bude poprvé účastnit páření. Hlášení se ještě jednou opakovalo, ale to už jsem neposlouchal. 

"Li- L- Lišáku? Kdy- kdy je ta schů- zka?" Se značnou nervozitou se mě Sebi zeptal.

 "Nevím, asi brzy jinak by to neohlašovali." Odpověděl jsem s pomalým otočením hlavy, pokrčil jsem ramena a pak dále pokračoval v přemýšlení.   

Jako každý jiný den tak i tento uběhl pomalu jak jen mohl. Nic než přemýšlení nad vlastními myšlenkami se v tak malém prostoru nedá dělat. 

Rafael

Když mi přinesli snídani tak jsem se na ni jen díval. Houska namazaná máslem a na vrchu položený plátek šunky. Neměl jsem ani trochu hlad. Byl jsem stále schoulený v rohu a zabalený do peřinky. Celou noc jsem ze strachu nezavřel oči. Byl jsem rád že je konečně světlo a ne ta temnota kolem mě. 

Všiml jsem si, že v kleci vedle mě je starší hybrid zřejmě kříženec hlodavce. Usuzoval jsem podle kulatých oušek a menšího holého ocásku. Jak si mě neustále prohlíží a pozoruje. Byl celkem štíhlý a mohlo by mu být kolem 35-40 let. Kratší tmavé vlasy a zeleno-modré oči. 

Zřejmě byl na mě naštvaný za tu noc, kdy jsem dost vyváděl.

***

Lišák

I další den vše probíhalo stejně, nudně. Občas okolo prošel dozorce, za účelem kontroly. Ráno bylo na mě až příliš klidné, jako ticho před bouří. Nemusel jsem na ni dlouho čekat. Zanedlouho po snídani se před dveřmi objevila jedna z doktorek s více dozorci. 

Postupně každého posílala pod jiným číslem pro určené hybridy. Ani mě nenapadlo že je zde tolik prvotních hybridů. U hlavních dveří se jich stále více hromadilo, každý nově příchozí byl neprodleně připoután do jednoho ze zástupů.