Never end? / Cz - One Direction

Never end? / Cz - One Direction part 1

„Eli? Přineseš mi prosím ty věci z obýváku?“ volala jsem přes chodbu na Elišku.

„Počkej chvilku,jenom dodělám tu večeři a hned ti to přinesu.“ odpovídala z kuchyně,kde nám vařila večeři.Aspoň něco k jídlu,když jsme se sem do Anglie přistěhovali teprve dneska odpoledne.

Asi jsem se zapomněla představit.Jsem Deni Drábová a je mi 18 let zítra čerstvě 19,už se nemůžu dočkat.Mám hnědé oči a světle hnědé vlasy,nekteří říkají,že spíš špinavá blond,ale má přirozená barva je prostě svěle hnědá.S mojí nejlepší kámoškou jsme se přestěhovali do Anglie,což už jste asi zjistili.Jmenuje se Eliška Čuříková a je jí 19 let.Má tmavě hnědé vlasy a hnědě oči,občas si tam dá do vlasů nějaký melír,ale má radši přirozenou barvu.Obě dvě máme hrozně rádi skupinu One Direction.Asi si řikáte,že už jsou moc starý nebo,že mi jsme na to moc starý,ale pořád je miliardy fanoušků,kteří je stále poslouchají a mi jsme jedni z nich.

„Eli,tak přineseš mi to už nebo tady na tebe budu stále čekat?“ byla jsem už naštvaná,protože ona si tam jenom vaří a kouká na televizi a já uklízim.

„Deni,dělej pojď dolu,v televizi jsou One Direction!!!“ křičela na mě,já se hned hnala dolu za ní.

„Harry Styles byl zase viděn s mladou slečnou jak se spolu procházejí po ulici a drží se za ruce.Že by měl Styles zase nějaký úlovek nebo konečně láska?To se dozvíte...“ něco tam řikal redaktor,ale já už ho pak neposlouchala.Ano mám ráda Harryho,ale nemůžu říct,že ho miluju,když jsem ho ani neviděla ani nepoznala,vidim ho jenom z plakátů,televize a dalších věcí,ale přeju si to,abych ho mohla aspoň jednou vidět.

„Nemá to cenu je poslouchat,bůh ví co viděli.dokážou si jenom vymýšlet.“prolomila to ticho Elis.

„Jo asi máš pravdu,chtějí je jenom pošpinit,nic víc.“ kývla jsem jí na souhlas.

„Asi by jsme si měli nechat to jídlo na zítřek a jít se porozhlédnout po okolí,co myslíš?“ usmála se a už se bežela převléknout.

Já sem si vzala na sebe něco jednoduchého,ale zároveň i stylového.Bílé tričko s potiskem britské vlajky a k tomu modré džíny a boty nike.

Elis seběhla ze schodů. „Tak co,sluší mi to?“ Svítivě zelené tričko a k tomu fialové džiny s podpatky.

„Páni,sluší ti to,ale neřikala jsi,že se jdeme jenom projít?“ vyplázla jsem na ní jazyk.

„Jooo,ale taky na to chci vypadat stylově,“mrkla na mě. „A nevyplazuj na mě jazyk,je to neslušné.“ ale vyplázla ho na mě stejně.

„Jo,neslušné!!“ podotkla jsem.

Vyšli jsme z domu a stopli jsme si taxíka,který díky bohu projížděl kolem.

„Kam to bude krásné dámi.“ s úsměvem se zeptal,když jsme nasedli do taxíku.

„Do centra Londýna,prosíme.“ odpověděla jsem a radši jsem se i usmála,aby neřekl.

Asi jsem vám zapomněla říct,že obě s mluvíme plynule anglicky. Já jsem vystudovala Cestovní ruch a umím i francouzky a Eliška ekonomiku a krásně mluví španělsky,takže když se vypravíme do Francie nebo do Španělska tak každá umí jejich jazyk,aspoň jedna z nás.

V centru nás vysadil a mi mu zalatili pak jsme se vydali neznámo kam.

Cestou byli samí nádherný obchody s oblečením,botami i zvlášť udělaný obchod se spodním prádlem,když jsme to obě viděli hned jsme se začali smát a lidi okolo na nás divně koukali,jakoby to nikdy neviděli nebo nazažili.