Never end? / Cz - One Direction

Never end? / Cz - One Direction part 24

„Je tu nádherně!“ usmála jsem.Podívala jsem se do dálky,kde se blankytně třpytilo moře při svitu měsíce.

„Volala mi rodina,“ přisunul si mě blíž k sobě, „až se vrátíme,chtěli by tě poznat jako mojí přítelkyni,“ znervózněl, „ještě nikdy jsem domu nikoho nepřivedl,tak se hodně těší!“ políbil mě do vlasů,přitom mě hladil po noze.

„Tak to se moc těším.Konečně poznám tvojí rodinu.“ byla jsem šťastná.

„Už je zima,půjdeme dovnitř.“ Vstal a podal mi ruku.

Co jsem vstala,vzal mě do náručí a odnášel do ložnice.Oba jsme byli vykoupaní už před večeří,takže jsme už mohli rovnou do postele.

Lehla jsem si a on vedle mě.

Zhasnul a lehnul si vedle mě,objal mě okolo pasu,políbil mě do vlasů.

„Dobrou lásko.“

„Miluju tě!“

Takhle jsme spolu usínali.Je krásné cítit teplo člověka,kterého miluju.

Ráno nevím,jestli jsme se probudili stejně,protože už Niall nebyl v posteli.

Sedla jsem si na postel a zrovna přešel Niall s tácem m rukou.

„Dobré ráno lásko.“ dával mi tác na postel.

„Dobré zlato,dobré.“ líbla jsem ho na tvář.

„Tady máš snídani.Spala jsi jak zabitá,nechtěl jsem tě budit,ale dneska si někam vyrazíme do přírody.“ měl úsměv od ucha k uchu.

„Děkuju,ale i tak jsi mě mohl vzbudit.“

„Byla jsi tak sladká,že se to ani nedala.“

„Ooo Niallíku.“ políbil mě na ústa.

Když odcházel dala jsem se do snídaně.

Přinesl mi dva tousty s marmeládou a k tomu kafe.Na tácu v rohu byla malá vázička s květinami.

Bylo to tak úchvatné.

Dosnídala jsem a šla jsem udělat hygienu.Převlékla jsem se a mohla jsem jít.

http://nd06.jxs.cz/989/236/9343443650_92891356_o2.jpg co jsem měla na sobě.

Vlasy jsem měla v drdolu.Niall řikal,že půjdeme do přírody,tak jsem se radši ani nemalovala.

Myslela jsem,že na mě bude čekat,ale nevěděla jsem kde,tak jsem vyšla ven na verandu a čekala jsem tam na něj dokud nepřišel.

Měl na sobě svoje oblíbené zelené tílko bez žádného vzoru a modré kraťasy.

„Tak,kam teda půjdeme?“ byla jsem nedočkavá.

„Je tu tolik míst,kam by jsme mohli jít,ale zatím si to tu můžeme okolo projít a zjistit,co tu všude je a večer by jsme mohli zajít do města do nějaké restaurace.“ Nill měl celý den naplánovaný a já se nemohla stále přestat divit.Mělo to aspoň výhodu.Nenudili jsme se!

Za našim domem jsme měli velký kopec zarostlí různými keři a stromy,viděli jsme,že tam je nějaký vodopád a tam jsme taky vyrazili.

Cesta byla docela hrbolatá a stále to stoupalo do kopce,k tomu bylo strašný vedro,ale jak tam tekla voda,Niall občas šel a pocákal mě a sebe taky.

Jak jsme tak stoupali do výšin k vodopádu,Niall mě stále držel za ruku.

„Jak je to ještě daleko?“ už jsem padal vyčerpáním,protože jsme šli už asi 2 hodiny do kopce,docela do strmého kopce.