Never end? / Cz - One Direction

Never end? / Cz - One Direction part 19

Od Harryho Stylese.Tu dobu pro mě znamenali moc,protože mi je dal,když jsme měli naše první výročí,ale pořád pro mě znamenají moc.

http://www.rimmel.cz/files/blogy/uzivatelske/5335/5335-1377450010.jpg

Nevěděla jsem,jestli tohle to můžu Harrymu udělat.Mám si je vzít nebo ne.

Chci se zbavit toho dojmu,že Harrymu už nikdy nebudu patřit a proto si je taky vezmu.

Konečně když jsem byla hotová,mohla jsem vyrazit před tu restauraci.

Dorazila jsem tam tak akorát a on už tam na mě čekal.Asi jsem vám zapomněla říct kdo to je.Jmenuje se George Shelley a ano je to zpěvák ze skupiny Union J. on mi pomohl se dát dohromady a vrátit se,pomohla mi i Elis,ale on mi pomohl vstát a dostat zpátky svou kariéru.

Už tam byl jako první a zarezervoval nám stůl pro dva.

Přišla jsem tam,on vstal a odsunul mi židli,abych si mohla sednout.Než jsem si sedla tak mě lehce obejmul a dal mi pusu na tvář.Usmála jsem se a on mi úměv oplatil.

„Dobrý večer,tak copak si dáte?“ přišel k nám číšník a rozdal nám jídelní lístek.

„Jeden dietní salát.“ odpověděla jsem a čekala na Georga.

„No a já jsi dám kuře na paprice.“ položil jídelák a usmál se, „A k pití si dáme třeba to nejlepší bílé víno,které tu máte.“ otočil se na číšníka,podal mu jídeláky a mohl odejít.

Restaurace bylo docela plná a byl tu klid,což se u některých restaurací moc nestává.V místnosti se nesla dobrá nálada,všichni okolo se bavili a smáli se tomu,co jeden druhému říkal.Několik párů se dokonce drželi za ruce anebo si sem tam dali pusu.

Jak jsem se tak kochala okolím,zapomněla jsem,že tu sedí George.

„Tak jak se ti tu líbí?“ z nenadání se mě zeptal.

„Je to tu nádherná,vážně moc.A je tu klid.“ dala jsem mu svůj úsměv.

„To jsem rád,hlavně to,že jsi konečně v pohodě.“ chytil mě za ruku tak,jak jsem to viděla u několika párů,ale u nás to bylo jiné.Né z lásky,ale tohle bylo jen kamarádský,jako kdyby chtěl někdo někoho podržet nad něčím co dělá,podpora. „Slyšel jsem,že jedeš s One Direction do Čr,budeš pro ně tancovat.“ nemusel ani nic k tomu dál řikat,bylo mi jasné,že se ho to dotýká.

„Jo jedu,požádal mě o to jejich managment,že bych měla pro ně tancovat.Vzala jsem to,potřebovala jsem nějakou práci a vrátit se do formy.“

„Jo já vím,ale mohla jsi říct,klidně bych ti u nás něco zařídil.“

„Promiň,ale já nepotřebuju aby mi někdo hledal práci,když to dokážu sama.Už jsi mi i tak pomohl dost a toho si já hrozně moc cením.“ Chytla jsem ho i za tu druhou ruku, „Vždyť já ani nevím jak ti tohle všechno vrátím?!“ možná,že jsem chtěla něco udělat a všechno vrátit zpátky,ale nejde to.

V místnosti,už se někteří zvedali a byli na odchodu.Vždy vstal muž,odsunul ženě židli,pomohl jí do kabátu a mohli odejít.

Svoje jídlo nám donesli a mohli jsme se dát do jídla.

Při jídle bylo ticho.

Bylo to strašné,cítila jsem se trapně,nemám ráda ticho.

Po celou večeři jsme ani nepromluvili,občas jsme se na sebe podívali anebo usmáli,ale to bylo vše.Poté co jsme dojedli nám odnesli jídlo a mi se začali konečně trochu povídat.