Never end? / Cz - One Direction

Never end? / Cz - One Direction part 10

Zvonil mi telefon.

„Ano?“ zvedla jsem to.

„Dobrý den,omlouváme se,že vás rušíme,ale X-Factor,je odložen na dva týdny,protože je málo uchazečů,tak jsme vám to chtěli oznámit.Mi vám potom ještě pošleme sms,aby jste věděla přesný datum konání.“ ozval se tam mužský hlas.

„Dobře,děkuju za upozornění.Nashledanou.“ položila jsem to.

Bezvadný,nejlepší kámoška mi odjede nějak támhle do Austrálie a já tady budu muset čekat,než mi konečně pošlou sms,kdy začne ten X-Factor,abych si mohla splnit zase já svůj sen.

„Eli,co se děje?“ přišel ke mně Liam.

„Né nic,jenom,že odložili X-Factor,protože se přihlásilo málo lidí a oni to nemohli spustit,ale že mi pošlou sms,kdy začne.“ usmála jsem se.

Dny se táhli hrozně pomalu.Od té doby,co Déňa odjela,tak Harry skoro s nikým moc nemluví,nebo se spíš s nikým nechce dávát do řeči a ani moc nevyhledává komunikaci.Každý den si s Déňou volají a já a ostatní taky.

Je to těžký jak je pryč,je to už dva týdny,co jsem jí neviděla,ani pořádně nevím,co s ní je.

Před dvěma dny mi psali sms,že bude v neděli X-Factor,což je už zítra.

Můj největší den a nebude tu člověk,který mě donutil,abych tam šla.To nejvíc naštve a ještě nejhorší je to,že jsem jí to radši ani neřekla,protože vím,že by stejně neměla čas.Už jednou jsem jí psala,že bych za ní přijela nebo ona za mnou,ale ona má hodně práce a nemůže,tak proč bych jí psala o tomhle,když by to stejně odmítla jako všechno ostatní.

„Eli,co budeš zpívat?“ přiběhl do studia,kde jsem cvičila Zayn.

„No asi How long will I love you.Nic jinýho mě nenapadá.“ pokrčila jsem rameny a šla jsem si sednout a trochu se napít.

Nakec přišel den D,čekala jsem na to až pujdu na řadu,byla jsem hrozně vystresovaná.

Nevím,jak zvládnu zpívat před milióny lidmi.

„Slečno,jdete už na řadu.“ ohlásili mi.

Ještě mě kluci obejmuli,dokonce i Harry.

„Eli,i když tady není,je to těžký,ale zazpívej to prosím i pro ní,jakoby tu byla.“ obejmul mě Harry.

Bylo na něm vidět,že mu to vadí,že tu není se mnou a nepodrží mě,ale co se dá dělat.

Vyšla jsem na pódium.

„Jak se jmenuješ?“ ptal se Simon.

„Elis.“ byla jsem vyklepaná.

„A co budeš zpívat Elis?“ ptal se dál Simon.

„How lon will I love you.“

„Dobře,tak můžeš začít.“

Ukázala jsem do zákulisí palec na horu,aby to už pustili.

Začalo to hrát a já jsem mohla začít.

http://www.youtube.com/watch?v=B2KKcjSOBmk

Zpívala jsem teprve asi druhou sloku a oni mě už zastavili.

„Co se děje?“ Připadalo mi to,jako kdybych selhala.

„Holka,co tu děláš,tady,na tohmle pódiu?“ ptal se Simon.

„Plním si tu svůj sen.“

„Eli,ty máš vydávat alba a jezdit po celém světě a zpívat,tohle je soutěž,ale ty už jsi jí vyhrála u mě teda jo a myslím si,že se mnou budou souhlasit i všichni ostatní,aby jsi postoupila,i když máš na víc.“ Všichni začali křičet ano,ano,ano. Začali tleskat.