Never end? / Cz - One Direction

Never end? / Cz - One Direction part 14

„Hale a na jak dlouho tady budeš?“ ptal se,když jsme přijeli domu.

„Já ti ani nwm,potřebuju se trochu vyspat a najíst a pak na všechno zapomenout a začít znovu víš! Je to složitý pro tebe.“

„A co tancování,to toho chceš nechat? A kde je Eliška?“ rozepl si pás a vylezl z auta.

„Nenechám toho,ale ještě nikdo neví,že jsem tady a Elis je v Americe a pojede zpátky do Anglie,nevim jestli přijede taky domu,ještě jí musim zavolat.“

„Víš co je super?“ rozzářili se mu oči.

„Co,něco se stalo?“

„No to by asi nebylo super.“

„Tak co teda?“ naléhala jsem na něj.

„Mám bohatou sestřičku!Kolik vlastně bereš?“

„No podle toho,jaká je práce,někdy kolem pár sto tisíců a někdy půl milónu a i víc.“

„To je bezvadný!!!“

„Moc ne!“

Pak už jsme to moc neřešili a šli jsme do baráku.

Vyšel táta a běžel ke mně.

„Denii!!!“ a obejmul mě.

Pustila jsem tašku a obejmula jsem ho.Přitiskl si mě k sobě a stekla mu slza.

„Jsem tak rád,že tě vidim.“

„To já tebe taky,tati.Chyběli jste mi všichni.A kde je Dastynka?“ nikde jsem jí neviděla,čekala jsem,že je někde zalezlá.

„Víš,ona už umřela před dvěma měsícema.“

„Cože,to není možný.A já tu zrovna nebyla.“ začala jsem brečet.

Ten pes pro mě by všechno.Měla jsem jí od svých 3 let.

„Deni,ono toho je hodně,co se stalo víš a teď jsi tady a všechno ti musíme říct.“ pověděl mi táta.

„Chápu,ale teď se hlavně potřebuju vyspat,moc jsem toho nenaspala ani v eltadle ani nijak v Americe moc ne.“

„Jdi se převlíknout a lehni si,mi ti vezmeme tašky a odneseme ti je do pokoje.“

Jenom jsem kývla,na víc už jsem neměla síly.

Ráno jsem se probudila plná energie,ale pořád ve mně bylo něco,co mi chybělo,i když už jsem neměla vedle sebe Harryho,ale bylo to něco jiného,jako kdyby se ve mně začalo konečně něco probouzet,to co jsem nikdy neměla.

I když jsem tady byla jenom chvilku,ale chtěla jsem se vrátit,měla jsem tam kámoše,Elišku a život,který jsem chtěla a splnil se mi.Tak proč najdenou jsem tady?proč mám vše co chci,ale vráila jse se?

„Ahoj dcerunko,jakpak jsi se vyspala?“ vylezla jsem z pokoje a namířela jsem si to rovnou nohou do kuchně,kde mě přivítal táta s úsměvem na tváři a čerstvou kávou v ruce.

„Ahoj,hale tati,přijela jsem sem za jedním cílem.Chci se dozvědět všechno co se stalo.Chci to vědět teď hned vzala jsem si teplej hrnek ovocného čaje do rukou a přisedla jsem si k němu na židli.

Uvědomila jsem si,že teď zrovna piju čaj,který byl oblíbený mojí mámi..

„Chybí ti?“ zeptal se táta,když viděl,jak jsem se zamyslela a hned položila hrnek na stůl.

„Hrozně moc,stratila jsem člověka,kterýho jsem miloval.Jinou mámu už mít nebudu a nikdo mi jí nenahradí.Byla pro mě hodně důlěžitá,i když v něčem se mnou nesouhlasila,“ usmála jsem se nad tím a pokračovala jsem, „vim,že mě určitě milovala takovou jaká jsem,že jsem jiná a že jsi jdu za svým snem,i když to občas dopadlo hodně špatně,ale teď určitě ví,že se mi to povedlo.“trochu mi stekla slza,ale hned jsem jí setřela.