Šach mat [HP FF] ✔

13| kapitola - Nech mě to vysvětlit

Máme tu další kapitolu. Doufám, že se vám bude líbit, a pokud ano, ráda budu za každý hlas nebo komentář :) Užívejte si hezkého počasí a nadcházejících prázdnin :)
resthefuture

Severus ráno vůbec nechápal, co se děje. S úmyslem vzbudit ji polibkem přišel brzo ráno do jejího pokoje, byl si jist, že bude ještě spát. Vždycky to byl on, kdo ji budil. Vzal za kliku a opatrně, potichu otevřel dveře. Jenže Selie tam nebyla, vlastně tam nebylo vůbec nic, když se kolem sebe rozhlédl. Žádné známky toho, že by pokoj někdo obýval. Přešel ke skříni, byla prázdná. Ještě zkusmo nahlédl do koupelny, ale ani tam nepochodil.

Co se stalo? Kam zmizela? přemítal Severus v duchu. „Jiggy," pronesl rázně a ihned se u něho objevila domácí skřítka, která měla jeho hosta na starost. „Pán volal?" optala se.
„Kde je?" vyjel na ni zostra a Jiggy polekaně ustoupila o krok zpět. Takhle se k ní mladý pán nikdy nechoval, naopak. Byl to jeho otec, ze kterého šel občas strach. Severus poznal, že se ho skřítka zalekla. Nebyl žádný velký zastánce skřítků, věděl, že jejich životním posláním je sloužit. Viděl už pár svobodných skřítků, ale ti se po čase stejně vrátili ke svým pánům, protože nic jiného v životě neznali. Ale nechtěl ji vystrašit.
„Jiggy, kdy jsi viděla slečnu Chesterovou naposledy?" optal se už mírnějším tónem.
„Jiggy jí viděla včera v noci, pane," vykulila na něj svoje velké oči.
„A nevíš, kam se poděla? Nemá tu věci," dožadoval se odpovědi.
„Paní přikázala Jiggy, aby jí vzala v noci domů, pane," odpověděla tiše a koukala se do podlahy.
„Cože?" zvýšil hlas Severus.
„Jiggy nechtěla pána rozzuřit," snažila se skřítka obhájit. „Jiggy jen poslouchala rozkazy hosta, jak pán poručil." Byla to pravda, on sám jí nařídil, ať je Selie po ruce, kdyby něco potřebovala. Sklonil se k vyděšené skřítce blíž.

„Jiggy, proč chtěla domů? Co se stalo?" potřeboval to vědět. Proč Selie utekla? Co bylo špatně? Ještě včera večer bylo všechno v pořádku. Ničemu nerozuměl.
„Jiggy neví, pane. Ale slečna plakala a prosila Jiggy ať jí odnese domů, tak to Jiggy udělala," znovu se na Severuse podívala podle strachu v očích očekávala nějaký trest.
„Plakala? Proč?" dorážel na ni dál. Musel vědět, co se stalo. Proč by Selie brečela uprostřed noci?
„To Jiggy neví, pane. Slečna byla moc smutná. Jiggy se s ní přemístila domů a chtěla ji pomoci, ale slečna jí řekla, že už to zvládne a poslala Jiggy pryč."
„Proč si mi o tom neřekla? Takové věci mi máš okamžitě říct!" vyjel na ni. Selie u Merlina ví proč brečela na tolik, že utekla domů a ona ho neinformovala.
„Jiggy by chtěla, ale mluvil jste s panem a Jiggy nechtěla rušit rozhovor, pane. A pak už jste odešel do ložnice," snažila se obhájit.

Rozhovor s otcem! Teď mu to došlo. Selie pravděpodobně sešla dolů a slyšela, co o ní otec říkal. U Merlina...

Severus nechal skřítku skřítkou a zamířil do haly, nabral hrst letaxu a snažil se dostat do domu Chesterových. Musí si s ní promluvit. Jenže krb byl uzamčen. Nikam se nedostal.

Vyběhl k sobě do pokoje a rychle ji poslal sovu. O půl hodiny později se vrátila, bez odezvy. Zkusil to znovu, ale opakovalo se to. Absolutně nevěděl, co má dělat. Neznal přesnou adresu, sově stačilo napsat jméno a město. Krb byl uzamčen a on vážně netušil, jak by ji teď hledal po celém Exeteru. Zkusil si napsat další sovu, jenže ta se opět vrátila s nepořízenou. Bylo to tak frustrující. Potřeboval si s ní promluvit! Musel jí říct, že nesouhlasí s tím, co si o ní otec myslí. Jenže nevěděl, jak to má udělat.

Selie ležela v posteli a sledovala televizi. Vlastně vůbec nevěděla, co dávají, protože ji nevnímala. Na klíně měla položený kyblík se zmrzlinou. Za to mohla její mamka. Od rána za ní sem tam přišla, jestli něco nepotřebuje. Když se totiž v noci objevila doma, tušila, že se spolu pohádali.