Šach mat [HP FF] ✔

6| kapitola - Koupel, která zchladí

S jednodenním zpožděním je tady další kapitola. Tak doufám, že se vám bude líbit. Užijte si víkend :) resthefuture

Severus vstal brzy. Tedy ne, že by normálně vyspával do oběda, ale vstát v pět bylo i pro něj neobvyklé. A to si dnes klidně mohl pospat, protože byla neděle. Problém byl však v tom, že dneska nejen, že brzy vstal, on skoro vůbec nespal. Po tom co se stalo včera večer ve společence...Tedy, ono se vlastně nic nestalo, přesvědčoval se v duchu. Jenže i tak to jeho mysl zaměstnávalo víc, než by si kdy myslel.

Nechtěl na to myslet. Potřeboval se nějak zaměstnat. Tady, v pokoji, kde byl navíc sám, neměl žádný vedlejší prvek, který by ho donutil nepřemýšlet nad minulým večerem. A on zoufale potřeboval právě teď na nic nemyslet. Chvíli koketoval s myšlenkou jít se projít po hradě, jenže takhle brzy po ráno v listopadu nebýval hrad právě nejteplejší. Zrak mu padl na župan, který mu visel na háčku od dveří do koupelny. Relaxační koupel, to je přesně to, co teď potřebuje. Koupelna pro zmijozelského primuse byla sice nadstandardně vybavená, jenže on chtěl něco lepšího. Pak mu to docvaklo. Prefektská koupelna.

Jak přepokládal, hrad byl naprosto prázdný. Venku byla ještě černočerná tma. Došel k prefektské koupelně. V roce 1975 sice byl prefektem, teď ale nikoliv. Naštěstí tu pro něj byl profesor Křiklan, který jim při jejich ubytování prozradil heslo do této skvostné koupelny. Pravděpodobně se chtěl zahraničním studentům pochlubit, jakým luxusem se Bradavice mohou pyšnit, napadlo Severuse.

Koupelna byla vlastně úplně stejná, jako v roce 1975. Svého prefektování si moc neužil. Neskončil ani první týden školy a kvůli tomu zatracenému obraceči se dostal sem. A kdo ví, kdy se odsud zase dostanu...Nebýt toho trestu a té zatracené nebelvírky, mohl teď klidně sedět v knihovně ve SVOJÍ době a číst si nějakou knihu o lektvarech nebo obraně. V duchu napočítal do deseti a zhluboka se nadechl, tohle byla zaručená taktika, jak se uklidnit. A taky nepřemýšlet o otravných nebelvírkách! V duchu se okřikl.

Zavřel za sebou dveře a začal se převlékat do plavek. Neočekával, že by tu snad byl nějaký další blázen, který by v neděli ráno vstával v pět hodin, ale jistota je jistota. Otočil zlatým kohoutkem a vana, nebo lépe řečeno bazén, se pomalu začal plnit horkou vodou. Stlačením dalšího kohoutku přidal pěnu s vůní máty. Nadechl se příjemné vůně a vlezl do horké koupele. Slastně si opřel hlavu a vychutnával si zasloužený relax.

Vzpomněl si na svou první návštěvu prefektské koupelny. Bylo to loňský rok, asi týden po tom, co začal chodit s Viviene. Ani jeden z nich nebyl prefekt, byli oba ve čtvrtém ročníku. Ale její sestra byla tehdy primuska, a tak Viviene znala heslo. Blbli tady spolu ve vodě. A bylo to právě tady, kde dostal svůj první polibek v životě.

Z přemýšlení ho vytrhl zvuk otevírajících se dveří. Zanadával si do idiotů, že se nezamkl. Zvedla hlavu, aby zjistil, kdo byl tím narušitelem jeho koupele. Když rozeznal tu tvář, zanadával si do idiotů ještě jednou.

Selie se ráno probudila nezvykle časně. Většinou využila víkend k tomu, aby dohnala spánkový deficit z pracovního týdne. Dneska ale ne a ne zabrat. Usnula až někdy nad ránem a moc dlouho jí to nevydrželo. Když si uvědomila, že je teprve půl šesté a ona už je vzhůru, hledala něco, co by její myšlenky trochu rozproudilo. Pak si vzpomněla, že se jim Křiklan chlubil s tím, jak krásně a luxusně mají vybavenou prefektskou koupelnu. Selie nebyla prefektkou, ale o koupelně slyšela jen samou chválu. A teď, když legálně měla heslo...To by byl hřích to nevyužít.

A Křiklan měl pravdu. Jakmile otevřela dveře, překvapilo jí, jak je to tam velké. Už ze sebe chtěla sundat župan a jít se ponořit do krásně horké vody, když si všimla, že není sama.
„Severusi?!" napůl se ptala a napůl vyděšeně zvolala. Nebyl to právě on, kdo jí dohnal k tomu, aby šla svoje ztuhlé nedostatečným spánkem unavené svaly zrelaxovat do vany? Tak co tady, u Merlina, dělá!

„Co ty tady děláš?" nedalo jí.
„Mohl bych se ptát úplně stejně, ale vzhledem k tomu, že jsme v koupelně, tak jsem zde za účelem očisty svého těla," ušklíbl se a ona měla opět pocit, že z ní dělá naprostou hlupačku. Severus se odrazil od břehu a udělal několik temp k ní. Selie zatím stále postávala u dveří v županu. „Ehm, dobře takže já..." ukázala na dveře a rukou naznačila, že půjde pryč.
„Myslím si," zarazil jí jeho hlas v pohybu a ona se otočila zpátky, „že tady klidně můžeme být oba. Prostoru je tady dost." Měl pravdu. To nebyla vana, to byl přímo bazén. Vešlo by se tam deset lidí a stejně by si vzájemně nepřekáželi.
„Ehm, no," začala koktat, a ne a ne se vyjádřit. Severus pozvedl svoje obočí a čekal co z ní vypadne. „No, já jsem si totiž zapomněla plavky," vykoktala nakonec a hned po tom, co si to uvědomila, krvavě zrudla. Severusovi až v tuhle chvíli došlo, že před ním stojí jen v županu, prakticky nahá. Zapřel se rukama vytáhl se ven z bazénu.

Selie ho překvapeně sledovala. Nikdy by si nemyslela, že bude mít takovou postavu. Byl to takový vědátor, neměl rád famfrpál...Přesto vypadal dobře. Moc dobře, ozvalo se jí v hlavě. Sakra, Selie, soustřeď se! V tu chvíli jí do náruče přistál ručník. Zatřepala hlavou a zvedla k němu oči. Probodával jí očima a podle úšklebku na jeho tváři se krásně bavil jejími rozpaky. „Eh, co to je?" zvedla jeho modrou osušku, kterou po ní hodil.
„To je ručník," řekl očividné. To se má jako koupat v ručníku, nebo co?
„Seš snad čarodějka, ne? Můžeš si nějaký jiný kus oblečení přeměnit na plavky," vysvětlil jí svůj záměr. „A protože ty máš jen župan, přišlo mi vhodné ti dát mojí osušku," dokončil.

Selie se nad sebou zastyděla. Jaktože jí to vůbec nenapadlo. Občas měla pocit, že v jeho přítomnosti absolutně přestává pracovat její mozek. McGonagallová je učila přeměnit kousky oblečení už na začátku třetího ročníku. Nebylo to vůbec nic těžkého. Vytáhla z kapsy županu hůlku a mávnutím udělala z modré osušky jednoduché černé dvoudílné plavky. Stále ve svém bílém županu se otočila k Severusovi zády a kouzlem si plavky oblékla. Severus ji sjel hodnotícím pohledem, ale nahlas neřekl nic. Pomalu se vydala k bazénku. Nejdřív špičkou nohy otestovala teplotu, když se jí zdála dostatečně teplá, vlezla tam nakonec celá. Udělala několik temp a posadila se vedle něj.

Ani jeden z nich nevěděl, co říct. Oba měli pocit, že by to trapné ticho měli nějak přerušit.
„Jsi ranní ptáče," konstatovala nakonec Selie. Severus do ní zabodl své černé oči.
„Dá se to tak říct. Ale ty si dneska vstala neobvykle brzy," prohodil.
„Ano nemohla jsem spát kvůli-" zarazila se. Nemohla jsem spát kvůli tobě by asi nevyznělo nejlíp. „Kvůli tomu, že mě bolela hlava. Tak jsem si říkala, že by horká koupel mohla přijít vhod," lhala, jako když tiskne. Podle výrazu jeho tváře jí to nevěřil, ale nedal to nijak najevo.

Selie chtěla trochu protáhnout ztuhlé svaly, tak začala plavat kolem dokola. Neuvědomila si však, že její plavky na to nejsou úplně přizpůsobeny. Když udělala tempo kolem Severuse, cítila, jak se jí na zádech rozvazuje šňůrka. Stačila si je naštěstí chytit vepředu.
„Severusi?"
„Hm?" protáhl líně, aniž by ji věnoval pozornost.
„Mohl bys mi pomoci?" Viděla, jak zvedl hlavu. „Potřebovala bych zavázat plavky." Bez jediného slova udělal dvě tempa směrem k ní. Postavil se za ní. Cítila jeho prsty na zádech. Bříšky prstů se dotkly jejích zad a pomalu, precizně začal Severus dělat uzel. Cítila na krku jeho zrychlený dech. Mírně naklonila hlavu a setkala se s jeho propalujícím pohledem. Když si včera lehla do postele, jeho oči, černočerná jako tma, byly první na co myslela. Bylo to klišé, ale opravdu měla pocit, že se v nich utopí. Cítila jeho ruku na zádech, která ji teď v malých kruzích jemně hladila. Chtěla se otočit, aby si byli tváří v tvář.
„Au!" vykřikl najednou Severus. To Selie mu právě nešetrně vrazila loket do břicha, když se otáčela směrem k němu. Severus si mnul postižené místo na břiše.
„Promiň, moc mě to mrzí," omlouvala se hned.
„Já to nějak přežiju," ušklíbl se a snažil se dělat, jakože se před chvílí nic nestalo. A že mu to šlo skvěle. Selie naproti tomu nevěděla, co má dělat.
„Ehm, tak já pomalu půjdu," ukazovala směrem na dveře. Vylezla z vody, oblékla se do svého županu. Ve dveřích otočila hlavu. Severus na ní sice koukal, ale vypadalo, že skoro nevnímá.

Zavřela za sebou dveře a s hlubokým výdechem se o ně opřela. Sakra!

Severus civěl na dveře, za kterými právě zmizela ještě hodnou chvíli. Tak plán nevšímat si jí úplně nevyšel. Sakra!