Death Note - Wammy University (CZ)

6. Mizivý čin (2.část)

Druhý den se Light vzbudil a podíval se na Ryuzakiho stranu pokoje. Jeho spolubydlící byl pořád ještě pryč. Light tedy šel do veřejných sprch, aby se připravil. Předtím, než zmizel na vyučování, ještě zkontroloval Ryuzakiho blog. Stále žádná odpověď na jeho zprávu.

S povzdechem Light zamířil na hodinu kriminologie. Ve středu opustil hodinu brzy, takže mu to nejspíš dá L pěkně sežrat. Ani nechtěl vědět, co si na něj L chystá tentokrát. Nebyl dneska v náladě na to, aby L-ovi šaškoval na  hodinách... Nemohl přestat myslet na Ryuzakiho. Stalo se tomu podivínovi něco?

Když vstoupil do obrovského auditoria, tak hned zamířil do první řady k Takadě. Zase - ostatně jako vždy - slyšel okolo sebe šuškání, ale bylo mu to jedno.

Takada se na něj podívala znepokojeně. ,,Jsi v pohodě?"

,,Jo, jasně.. Jsem." odpověděl nepřítomně.

Bílá obrazovka se zapnula a ukázala gotické písmeno L.

L svým počítačově upraveným hlasem nečekaně oznámil: ,,Britská vláda vyžaduje mou asistenci při vyšetřování bombardování v Londýně. Hodiny jsou prozatím zrušeny."

Obrazovka se zničehonic vypnula.

Všichni studenti si začali špitat. Light jakoby zmrzl na své židli. Bombardování? Jaké bombardování? To bylo poprvé, co o tom slyšel. Napadla ho děsivá myšlenka. Co když se Ryuzaki vrátil zpět do Anglie? Co když- ?

Light vyskočil ze židle a vyběhl z auditoria. Utíkal chodbami do studentského centra kde byly na stěně připevněny televizory. Přes hlouček studentů mohl Light vidět obrazovku jednoho televizoru. Srdce mu vynechalo úder, jak sledoval záběry z Londýna. Záběry a informace o bombardování byly skoro na všech televizních kanálech. Byly zasaženy i hustě osídlené části Londýna. Stanice metra, vysoké kancelářní budovy, dokonce i letiště. Oh, bože.. Letiště!

Light zavrávoral a opřel se o zeď. Když Ryuzaki nebyl nikde na kampusu, je dost možné, že vyrazil domů. Light ho od středečního rána neviděl. To bylo více než dost času, aby Ryuzaki stihl doletět zpět do Anglie.

Light pospíchal zpět na kolej do svého pokoje. Cestou mu hlavou prolétávaly myšlenky. Mohl být Ryuzaki obětí Londýnského bombardování? Lightovi se udělalo špatně od žaludku a srdce mu v hrudi divoce bilo. Když se snažil odemknout dveře svého pokoje, jeho ruce držící klíče se mu třásly. V hlavě se mu echem ozývala poslední slova, která Ryuzakimu řekl.

,,Jsi šílený psychopat, Ryuzaki, a já s tebou nechci mít nic společného. Stěhuju se."   

Potom, co to slyšel.. Co když se rozhodl Ryuzaki odstěhovat první?

Light ho k tomu musel navést.

Light ho navedl rovnou na smrt.

Ne, ne, ne, ne! Nemám žádný důkaz, že zemřel při bombardování. Potřebuju důkaz! Light se prodral místností směr svůj laptop. Hledal na něm nějaké informace o Londýnském bombardování. Informací tam mnoho nebylo. Přibližný odhad počtu mrtvých se pohyboval okolo 10,000 - 100,000. Některé zdroje uváděly ještě větší čísla. Oblast okolo letiště zaznamenávala skoro největší počet obětí, což Lighta velice znepokojilo. Pokud Ryuzaki přistál na onom letišti, jeho šance na přežití nebyly právě nejvyšší.

Četl si desítky a desítky novinových článků a znovu zkontroloval Ryuzakiho blog. Stále žádná odpověď.

Light rozklikl sekci s komentáři a napsal: 'Jsi stále v Japonsku?'