Setkání po letech

606 17 0
                                    

Přišla jsem do kuchyně a uviděla babičku jak sedí na židli a povídá si s Mer. Lily seděla vedle ní. Rozhlížela se všude kolem když si mě všimla. "Bell." Vstala a běžela ke mě. Obímaly jsme se.
"Mě neobejmeš děvče?" Řekla babička. Pustila jsem Lily a šla obejmout babičku. Prohlížela si mě když si všimla prstýnku od Jamese.
"Kdo pak je ten šťastlivec? Má moc dobrý vkus."
"Páni Bell. Ten je krásný." Řekla Lily. Mer se na něj taky dívala, protože jsem jí ho ještě neukazovala. Otevírala jsem pusu, že ji povím o Jamesovi.
Z pohledu Jamese :  Probudil jsem se. Bell vedle mě neležela tak jsem sešel dolů do kuchyně. Měl jsem na sobě jen tepláky. Vešel jsem do kuchyně a uviděl Belliinu babičku a sestru. Chtěl jsem si jít obléct tričko, ale zarazila mě Mer. "Jamesi pojď sem. Jdeš právě v čas." Bell se na mě otočila a usmívala se. Když si mě prohlédla skousla si spodní ret. Její babička si mě začala prohlížet a já se začal cítit trapně, že tu před ní stojím polonahý. Znervózněl jsem.
Z pohledu Bell :  James přišel do kuchyně jen v teplákách. Prohlédla jsem si ho a skousla si spodní ret.
"Babi tak tohle je James." Šla jsem k němu a chytla ho za ruku.
"Dobrý den." Vykoktal ze sebe. Vypadal, že znervózněl.
Přitáhla jsem ho před babičku a babička si ho prohlížela. Usmála se a povídá "Dobrý den." Řekla mu s úsměvem a pak mluvila na mě. "Bell můžu s tebou na chvilku mluvit?" Zeptala se vážně.
Otočila jsem se na Jamese a obejmula ho. "Jamesi jdi se převléknout." Zašeptala jsem mu do ucha.
"Teď jsem si to u ní asi pokazil že? Když tu chodím polonahý." Šeptl smutně.
"Neměj strach. Babička je hodná a uvidíme co mi řekne." Pustila jsem ho a usmála se na něj.
"Půjdeme na zahradu babi?"
"Dobře." Chytla jsem ji za ruku a šly jsme na zahradu.
"Omlouvám se babi. James nevěděl, že přijedeš tak brzo a on po ránu vždycky chodí jen v teplákách." Slabě jsem se usmála.
"Neomlouvej se zlatíčko. Náhodou vybrala sis dobře. Nejen, že je pohledný, ale je i hodný. Podle toho co mi říkala Mer. Kdyby se mi nelíbil, stejně bych ti ho nerozmlouvala, protože je to tvoje rozhodnutí a jestli ho miluješ není co řešit. Vypadal dost nervózně." Řekla a uchechtla se.
"Děkuju babi. Miluju ho. Je úžasný oblíbíš si ho až ho víc poznáš."
"To věřím a copaksi mu to tam šeptala?" Zeptala se.
"Říkala jsem mu ať se jde převléknout. Ptal se mě jestli si to u tebe pokazil, protože tam přišel bez trička. Říkala jsem mu že nemusí mít strach." Uchechtla jsem se.
"Aha tam to mu vyřiď, že už posilovat nemusí. Takhle je to tak akorát." Smála se tomu. Smála jsem se s ní. Šly jsme zpátky do kuchyně. Lily seděla na židli a James ji pletl dva francouzské copánky.
"Jamesi to tahá." Stěžovala si.
"Promiňte mi to slečno." Omlouval se jí.
"Babi sluší mi ty copánky?" Zeptala se Lily, jakmile uviděla babičku.
James sebou polekaně škubl a otočil se.
"Jamesi nemusíš se mě bát nic ti neudělám." Řekla babička.
"Ne já.. no." Koktal James.
Přišla jsem k němu a on mě chytil za pas. Dala jsem mu pusu na tvář. "Uklidni se. Babička ti nic neudělá. Hodnocení taky dopadlo... no celkem ušlo." Poškádila jsem ho. Zděsil se ještě víc. Stiskla jsem mu ruku. "To u oltáře budeš taky takový?" Uchechtla jsem se.
"Co si dáte k obědu?" Zeptala se Mer.
"Ať vaří James. Říkal, že umí vařit." Řekla Lily.
"Vážně? To umí málokterý chlap." Řekla uznale babička.
Trochu zčervenal. Nejspíš jsem si toho všimla jen já.
"No ano. Mamka mě to naučila. Můžou být řízky s kaší?" Řekl po chvilce.
Všichni kývli a já se uchechtla.
"Co je?" Zašeptal mi James do ucha.
"Nic" Začala jsem se smát. Všichni na mě koukali. "Na to si zvykni Jamesi. Bell je od malička hrozný smíšek." Řekla babička.
Po chvilce jsem se uklidnila.
"Sedněte si do obýváku. Já Jamesovi pomůžu s vařením. Dáte si něco k pití?"
"Kávu prosím." Řekla babička.
"Máte džus?" Ptala se Lily.
"Samozřejmě pricenzno. Pojď si vybrat." Řekl James a otevřel ledničku. "Chci jahodový prosím." Řekla Lily. "Dobře zlatovlásko." Usmíval se na ni James.
Byl by dobrý táta. Proběhlo mi hlavou. Z mého přemýšlení mě vytrhla Mer. "O čem přemýšlíš?"
"Když ho tak vidím. Byl by to dobrý táta ne?" Usmála jsem se.
"Ty si v tom?" Ptala se Mer.
"Ne. Jen mě to napadlo. Nevím proč."
"Aha. Jdu za nima. Nevadí když představím tvoji babičku ostatním?"
"Ne." Usmála jsem se na ni.
"Budu ti říkat Jamie." Usmívala se Lily na Jamese.
"Jamíku vyndáš ještě broskvový džus?" Smála jsem se na něj.
"Lily mi tak říkat může. Říkej mi jinak." Řekl.
"Fajn. Jak myslíš zlato. Je to lepší?"
"Mnohem." Uculoval se.
Nalila jsem dvě sklenice s broskvovým džusem a dala to na podnos. Dala jsem tam ještě Liliyn jahodový. Kávu pro babičku.
"Lily jdi se zeptat ostatních co chtějí k pití."
"Dobře." Odcupitala do obýváku.
James si připravoval potřebné věci na kuchyňskou linku. Šla jsem k němu, jakmile to zaregistroval, otočil se na mě a opřel se o ni. Přitáhl si mě k sobě "Co ti říkala babička? Je to hodně zlé?" Ptal se vystrašeně.
"Říkala, že jsem si vybrala dobře a taky říkala, že si pohledný, ale i hodný. Mer totiž o tobě mluvila. Nakonec řekla, že posilovat už nemusíš, protože takhle je to akorát." Usmívala jsem se.
"Uff. Já jsem si myslel, že ti to zasnoubení se mnou bude rozmlouvat, po tom ránu." Políbil mě. Pustil mě a zrovna přišla Lily.
"Sofii chce taky jahodový. Marco a Diego chtějí pomerančový. Mer chce multivitamin. Jamík asi broskev jak to tak vidím."
"Děkuju. Já to tam odnesu. Jdi za nima. Zlato nevadí ti ten broskvový?"
"Ne." Odpověděl s úsměvem. Nalila jsem požadované džusy do sklenic a odnesla jsem to do obýváku.
"Bell kdy máte určený termín?" Ptala se babička.
"Čeho?"
"No svatby přece." Vložila se do toho Sofie.
"Co nejdřív." Ozvalo se z kuchyně.
Jen jsem se usmála a šla pomáhat Jamesovi s vařením.

Rychlá jízda životemKde žijí příběhy. Začni objevovat