Rychlá jízda životem

Večírek

Uběhl týden a moje rány se už skoro zacelily. Zrovna sedím u piána. Pokoušela jsem zahrát Thinking Out Loud. Večeři jsem před chvilkou dovařila a čekám na Jamese až vyleze z koupelny. Byla jsem se ve věznici podívat na Emily. Možná se změnila, ale já už to riskovat nebudu. Říkala, že tam viděla nějakého pěkného chlapa. Nedávno ho tam prý přivedli, a že byl obviněný z Mafiánství. Myslím si, že je to Sánchez, ale to je fuk. James mi to rozmlouval, ale já ho stejně neposlechla. Jdu dát večeři na talíř. Došla jsem do kuchyně a James zrovna prostíral.
"Sedni si." Řekl jsem mu a on si sedl na židli. Když bylo jídlo na talířích, popřáli jsme si dobrou chuť. Dneska jsem neměla moc chuť k jídlu, tak jsem toho moc nesnědla.
"Zítra máme v práci takový večírek, protože nám tátové předají firmu." Začal James.
"Aha." Řekla jsem.
"Chtěl bych tě tam i představit."
"Aha." Zopakovala jsem.
"Děje se něco?" Zeptal se.
"Nic, jen jsem unavená. Včera jsem toho moc nenaspala."
"Tak si jdi lehnout. Já to uklidím."
Vstala jsem a dala Jamesovi pusu na tvář.
"Zítra. No je to pro mě docela důležité." Řekl.
"Beru na vědomí. Dobrou noc." Řekla jsem a políbila ho.
"Dobrou zlato." Řekl James a já šla do pokoje. Lehla jsem si a za chviličku usnula.
Vzbudila jsem se ve dvanáct. Když jsem konečně po pěti minutách vylezla z postele, podívala jsem se na stůl. Byla tam ve váze, růže a vedle ní byly na talíři lívance. Usmála jsem se a vzala si do ruky vzkaz.
"Dobré ráno. Jel jsem do práce a přijedu v jednu. Večírek začíná v sedm. Doma ti všechny podrobnosti řeknu. Miluji tě, James."
Měla bych něco uvařit, když tu bude za chvilku. V pyžamu jsem se vydala do kuchyně a udělala špagety s boloňskou omáčkou. Za půl hodiny jsem to měla hotové. Začala jsem prostírat a když jsem vyndavala skleničky na džus, uslyšela jsem klíče v zámku.
"Tady to voní." Řekl James a vešel do kuchyně.
"Ahoj zlato." Řekl a políbil mě.
"Ahoj. Jakej chceš džus?"
"To je jedno." Řekl.
Otevřela jsem ledničku a když jsem se otočila zpátky, James strkal prsty do hrnce s omáčkou.
"Nech to a jdi si umýt ruce. Za chvilku to budeš mít na talíři."
Najedli jsme se a čas pomalu ubíhal. Převlékla jsem se do legín, trička a mikiny. Seděla jsem na gauči a dívala se na telku. Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že jsou čtyři hodiny. Vypla jsem televizi a zvedla se z gauče. Vyšla jsem schody a otevřela dveře do pokoje. James seděl za stolem a probíral se v papírech. Mířila jsem do koupelny.
"Bell."
"Ano?" Otočila jsem se na Jamese s úsměvem.
"Na tom večírku, neplácni nějakou blbost. Když nemáš střední." Řekl a mě úsměv opadl. Uvědomil si co řekl a chytit se za pusu. Vyběhla jsme z pokoje a v obýváku si ze stolku vzala mobil. U dveří jsem si nasazovala tenisky.
"Bell. Tak jsem to nemyslel." Řekl James a chytil mě za ruku. Ruku jsem vytrhla z jeho sevření a vzala si klíče. Vyběhla jsem ven a práskla za sebou dveřmi. Vyběhla jsem brankou ven a zamířila do lesa. Musela jsem se proběhnout. Běžela jsem docela dlouho. Zakopla jsem a upadla. Seděla jsem na zemi a spustily se mi slzy. Vstala jsem a podívala se na hodiny. Je už pět. Měla bych jít ať se připravím. Utřela jsem si slzy a běžela zpátky. Po dlouhé cestě jsem uviděla světla lamp. Na světle jsem se na sebe podívala. Byla jsem špinavá. Podívala jsem se znovu na mobil. Ukazoval šest hodin. Za chvilku jsem byla před domem. Odemkla jsem si branku, a pak ji zamkla. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř.
"Bell kde si byla? Měl jsem o tebe strach." Řekl James. Ignorovala jsem ho a šla do sprchy. Nezapomněla jsem za sebou bouchnout s dveřmi. Umyla jsem se pod studenou sprchou a pečlivě si umyla i vlasy. Vylezla jsem a oblékla si černé spodní prádlo. Vlasy jsem si vyfénovala a konce trochu natočila. Udělala jsem si slabé linky a řasenku. Dala jsem si i slabě růžovou rtěnku.

Do uší jsem si dala bílé perly. Telefon a klíče jsem si dala do kabelky. Ještě jsem si tam dala rtěnku, malé zrcátko a řidičák. Vyšla jsem z pokoje a v obýváku jsem šla ke dveřím. Byl na nich lísteček, že James na mě čeká venku v autě. Zamkla jsem a šla do garáže. Vyjela jsem se svým autem a předjela Jamese. Cestou jsem na něj zatroubila. Celou cestu jel za mnou. Bylo teprve třičtvrtě na sedm. Zastavila jsem před vilou a vystoupila. Diego a Marco stáli venku. Šla jsem přímo k nim.
"Ahoj Bell. Sekne ti to." Řekl Diego a usmál se.
"Nazdárek Bell. Sluší ti to, ale před Jamesem to radši říkat nebudu." Řekl Marco a uchechtl se.
"Ahoj kluci a děkuji. Ani bych vás nepoznala. Diego ty ses učesal?" Zasmála jsem se. Zrovna k nám přišel James, otočil se na mě a otevíral pusu, že chce něco říct.
"Nemluv na mě." Prskla jsem na něj a šla naproti holkám.
"Co jí je?" Slyšela jsem Diega.
Dál jsem to neslyšela a věnovala se holkám.
Z pohledu Jamese : Já jsem, ale kretén. Říkal jsem si, po tom co jsem Bell řekl. Utekla pryč a práskla za sebou dveřmi. Já bych si nejradši nafackoval. Taky jsem to udělal. Zmizela na dvě hodiny. Když pak přišla úplně mě ignorovala, šla do koupelny a tam se zamkla. Tak jsem si oblékl černý oblek a obul takově ty nepohodlné, pánské, společenské boty. Nalepil jsem Bell vzkaz na dveře, že na ni čekám v autě. Čekal jsem asi deset minut. Ozvalo se troubení a uviděl jsem Belliino auto. Jel jsem za ní. Zastavila před vilou a vystoupila. Povídala si chvilku s klukama, pak jsem tam za nimi přišel a otočil jsem se na Bell. Vypadala úžasně. Chtěl jsem jí to říct.
"Nemluv na mě." Prskla a odešla. Docela se divím, že se vydržela ovládat, aby mi jednu nevlepila.
"Co jí je?" Zeptal se Diego.
"Úplně jsem to posral."
"Co si jí provedl?" Zeptal se Marco.
"Nechtěl jsem to říct. Řekl jsem jí, aby neplácla nějakou hloupost, když nemá střední."
"Ty si, ale debil." Řekl Marco.
"Znám i lepší výraz. To ti jen, tak neodpustí brácho." Řekl Diego.
"Víš co? Dej mi pěstí." Řekl jsem a Diego se napřáhl.
"Nevím jaké účty si vyřizujete, ale vyřídíte si to jindy. Neříkal si, že je to důležité a teď si chceš na ten večírek udělat monokl?" Otočila se na mě naštvaně Bell.
Z pohledu Bell : Šli jsme pomalu ke klukům. Uviděla jsem jak se Diego napřahuje na Jamese.
"Nevím jaké účty si vyřizujete, ale vyřídíte si to jindy. Neříkal si že je to důležité  a teď si chceš nechat na ten večírek udělat monokl?" Otočila jsem se naštvaně na Jamese. Diego spustil ruku k tělu a nabídl Sofie rámě.
"Diego až si budete potom vyřizovat ty účty, vyřiď je pořádně." Řekla jsem Diegovi a on se uchechtl. James mi otevřel dveře spolujezdce a já nechtěně nastoupila. Jeli jsme jako poslední.
"Bell, moc ti to sluší." Řekl opatrně James.
"Jo? Takže se za mě nebudeš stydět?" Neodpustila jsem si to.
"Ale Bell..."
"Víš co? Nebudeme to rozebírat."
"Bell, nech..."
"Ne!" Řekla jsem naštvaně.
Za chvilku zastavil a otevřel mi dveře. Elegantně jsem vystoupila a začala se usmívat. James se taky usmál a nabídl mi rámě. Přijala jsem ho a pomalu jsme šli za Diegem a Sofie.
"Stejně se na tebe zlobím." Zašeptala jsem. Úsměv mu z tváře okamžitě zmizel. Otevřel pusu, ale pak ji zavřel. Byli jsme už před vchodem, ale já se zastavila a úsměv mi opadl. James se taky zastavil. Pustila jsem jeho ruku.
"Jdi dovnitř. Já za chvilku přijdu." Řekla jsem. James opatrně kývl a ještě chvilku se na mě zkoumavě díval. Zlostně jsem se na něj podívala a on odešel. Zvedl se mi žaludek a motala se mi hlava. Málem jsem upadla nebýt Diega, který se vedle mě objevil.
"Je ti zle?" Zeptal se.
"Trochu." Pořádně jsem se nadechla a bylo to trochu lepší.
"Už je to dobrý. Co myslíš nebudu Jamesovi dělat ostudu?" Zeptala jsem se ho.
"Ne nebudeš. On to tak nemyslel. Prostě to nechtěně plácl. Je z toho jen ve stresu. Chtěl po mě ať mu dám za to pěstí. Zachránilas ho." Řekl a pousmál se.
"Jdeme dovnitř." Řekl jsem a nasadila falešný úsměv. Nabídl mi rámě a já váhala.
"Nebude se Sof zlobit?" Zeptala jsem se a on se usmál.
"Šla s Jamesem." Řekl.
Chytla jsem se ho a vešli jsme dovnitř.