Rychlá jízda životem

Vidiny?

Něco mě začalo šimrat na nose. Pomalu jsem otevřela oči. James si hrál s mými vlasy. Usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Na nočním stolku jsem nahmatala telefon a podívala se kolik je hodin.
"Vždyť je už půl jedenáctý. Jamesi měl si být už dávno v práci." Řekla jsem a začala pobíhat po pokoji.
James si v klidu vylezl z postele a přitáhl si mě k sobě.
"Uklidni se. Nemusím do práce, protože je sobota." Uchechtl se.
"Ty si, ale." Řekla jsem a praštila ho do ramene. Chytil se za rameno a ve tváři se mu objevila bolestná grimasa.
"Co se děje?" Zeptala jsem se ho a dostala jsem o něj strach.
Začal se chechtat a rameno si už nedržel.
"Dělal jsem si srandu." Řekl a smál se.
"No fajn." Řekla jsem a šla do kuchyně. Otevřela jsem horní skříň ve které byly talíře a jeden talíř hodila na zem. Okamžitě se rozbil a střepy jsem odmetla trochu stranou a lehla si k nim.
Dělala jsem, že jsem omdlela. Za chvilku jsem slyšela, jak jde ze schodů dolů.
"Bell co se děje?" Volal James. Zavřela jsem oči a čekala. Kroky se stále přibližovaly.
"Panebože Bell!" Zakřičel a rozběhl se ke mě. Klekl si vedle mě a lehce se mnou třásl. Hlavu mi položil na jeho nohy.
"Bell." Říkal.
Pomalu jsem to otevřela oči a podívala se na něj.
"Bell si v poř..." začal, ale já ho přerušila.
"Kdo si?" Zeptala jsem se a on se na mě zaraženě díval.
Začala jsem se smát a James se na mě díval.
"Když ty si ze mě děláš srandu, tak já taky." Zvedla jsem se a zametla střepy. Vyhodila jsem je do koše a sedla si vedle Jamese na zem.
"Měl jsem o tebe strach." Řekl a objemul mě.
"Nic mi není, jen jsem na zem hodila talíř a lehla si vedle střepů."
"Za to, že si ze mě děláš srandu si zasloužíš trest." Řekl a než jsem to stačila postřehnout, ležela jsem na zemi a James nade mnou.
"Tohle, ale není fér ty máš větší sílu." Zakňučela jsem a on se trochu uvolnil. Využila jsem toho a James teď ležel na zemi. Začala jsem ho líbat na krku a udělala mu menší cucflek.
"Podvádíš." Řekl.
Podívala jsem se na něj a políbila ho na tvář.
"Já nikdy nepodvádím. Používám strategické tahy." Zašeptala jsem se smíchem. Jak jsem to dořekla, byla jsem zase dole.
"A co za strategický tah použiješ teď?" Zeptal se a uchechtl se.
"Asi se vzdám." Řekla jsem na oko zamyšleně.
"Asi?" Zeptal se. Políbila jsem ho.
"Určitě, protože nemám naprosto žádnou šanci, proti vám generále. Co mi jako trest chcete provést?" Řekla jsem a zasalutovala.
"Sundejte si to tričko. Je to rozkaz. Když si ho sundáte trest bude trochu mírnější." Zašeptal a lehce skousl můj levý ušní lalůček.
Políbila jsem ho a dívala se na něj.
"A když neuposlechnu váš rozkaz?" Zeptala jsem se a zadržovala smích.
"Budu to tričko z vás muset strhat." Zašeptal a usmíval se. Uculovala jsem se a čekala co udělá. Najednou jsem uslyšela odkašlávání.
"Nemáte dost pokojů, že si to musíte rozdávat tady?" Zeptal se Diego a smál se. Sofie se taky smála a já trochu zčervenala. James mi pomohl vstát a tričko jsem si stáhla trochu níž. Šly jsme se Sof do pokoje a Diego s Jamesem zůstali v kuchyni.
"Co je?" Zeptala jsem se jí, protože se pořád chechtala.
"Nic." Řekla a uklidnila se.
"Pojď mi radši pomoct s tím co si mám obléknout." Řekla jsem a šla do šatny. Sof se tak začala přehrabovat a vytáhla světle modré roztrhané džíny, černé tričko s čísly a červenou kostkovanou košili. Oblékla jsem si to a košili si uvázala kolem pasu. Vzala jsem si i černé ponožky a vlasy si rozčesala. Trochu řasenky a slabé linky.
"Dneska je docela hezky." Řekla Sof.
"Jo. Co dělají ostatní? Mohly bysme na zahradě grilovat."
"Myslím, že nic. Zavolám Mer a zeptám se jí." Řekla a vytočila Mer. Šla jsem z okna a podívala se ven. Před bránou na druhé straně silnice stála bílá dodávka a před ní stál Sánchezův bodyguard. Podívala jsem se na Sof. Ještě telefonovala, tak jsem se zase podívala z okna jestli se mi to nezdá. Nikde, nikdo. Nebyla tam dodávka, ani bodyguard. Rozhlížela jsem se po okolí, ale nic jsem neviděla.
"Bell." Řekla Sof a mávala mi rukou před obličejem.
"Co?" Zeptala jsem se.
"Nic prý nedělají. Přijedou za chvilku." Řekla.
"Jo dobře."
"Co se děje?" Zeptala se.
"Nic jen jsem se zamyslela." Řekla jsem.
                           ***
Další den jsem se vzbudila dřív než James. Oblékla jsem si černé legíny, oranžové tričko a černou mikinu. Šla jsem prozkoumat pokoje vedle mého a Jamesova. První pokoj měl bíle zdi a dvě okna. U zdi byla kolébka v tmavě hnědé barvě. Usmála jsem se a pohladila si bříško. Vyšla jsem z pokoje a prohlížela si ostatní. Tři pokoje byly prázdné a ostatní byly asi pro hosty. Šla jsem do kuchyně, že udělám Jamesovi snídani do postele. Když byla snídaně hotová dala jsem ji na tác a šla do pokoje. Otevřela jsem dveře a tác šla položit na stůl. Dveře jsem šla zase zavřít a vzala si tác ze stolu. Sedla jsem si na postel vedle Jamese a tác položila na noční stolek. Začala jsem ho slabě lechtat. Otevřel oči a já ho začala lechtat ještě víc. Začal se smát a pokoušel se bránit, ale jak byl rozespalý, tak mu to moc nešlo.
"Prosím přestaň, jinak se počůrám." Řekl přes smích.
"Dobře." Řekla jsem a přestala ho lochtat.
"Dneska taky nemusím do práce. Proč si mě vzbudila?"
Otočila jsem se a vzala ze stolku tác.
"Protože tady máš snídani do postele od milující manželky." Řekla jsem a usmála se.
Sedl si a políbil mě.
"Zvládl bych si snídani udělat sám, ale děkuju ti." Řekl a políbil mě na tvář.
"Já vím, že by si to zvládl, ale chtěla jsem ti ji udělat."
"A ty si jedla?" Zeptal se a já zakroutila hlavou.
"Ne neměla jsem hlad." Řekla jsem.
"V tom případě se najíš se mnou."
"Ne nemám hlad." Řekla jsem.
Vzal mi tác z ruky a položil ho na stolek. Začal mě lechtat. Ležela jsem na posteli a smála se.
"Dost." Řekla jsem.
Přestal a usmíval se. Vyhrnul mi tričko a začal mě hladit na bříšku.
"Musíš jíst, protože ten kluk potřebuje mít sílu. Bude to určitě fotbalista." Řekl a usmíval se.
"Kluk? Vždyť nevíš, co to bude. Můžete být holka." Řekla jsem.
"Nebude to holka. Vím to." Řekl a uculoval se.
"Sněz si tu snídani." Řekla jsem.
Vzal tác ze stolku a položil ho na postel. Utrhl kousek toustu a dával mi ho k ústům.
"Ham." Řekl a uchechtl se.
Otevřela jsem pusu a toust snědla.
"Budeme muset nakoupit." Řekla jsem, když jsme dojedli.
"Tak jedeme na nákup. Jen se obléknu." Řekl a vylezl z postele.
Vzal mě za ruku a šel do šatny.
"Co si mám vzít?" Zeptal se a začal se přehrabovat v oblečení. Vyndal černé sako a ukázal mi ho. Pak vyndal modré, šedé a hnědé sako.
"Ty si horší než já. Pusť mě k tomu." Řekla jsem a on ustoupil na stranu. Vzala jsem mu saka z rukou a pověsila je. Vyndala jsem tmavě modré džíny a bíle tričko s krátkým rukávem.
"Chci sako." Řekl.
"Ne zapomeň na to. Je tam zima a to by sis pak nevzal žádnou bundu, takže si vezmeš mikinu a bundu."
Vyndala jsem ještě černou mikinu bez kapuce. Podala jsem mu to a on se začal oblékat. Sundala jsem si legíny, mikinu a tričko. Vzala jsem si tmavě modré džíny, bíle tričko s minnie a černou mikinu. Telefon jsem si dala do kapsy u mikiny. Klíčky od auta jsem si dala do kabelky a seběhla do obýváku. Obula jsem si černé tenisky na klínku a oblékla si bundu. James byl hned za mnou a obul si černé conversky a oblékl si bundu. Otevřela jsem dveře a vyšla ven. James vyšel a já zamkla. Seběhla jsem schody a otevřela garáž. Sedla jsem si za volant a čekala až si nastoupí i James. Když nastoupil, vyjela jsem z garáže a zavřela ji. Otevřela jsem bránu a vyjela na ulici. Bránu jsem zase zavřela a jela do hypermarketu. Cestou jsme si povídali. Zastavila jsem na křižovatce a čekala na zelenou. Když tam skočila zelená rozjela jsem se, ale najednou se zprava vyřítila bílá dodávka. Dupla jsem na brzdu a zastavila se uprostřed křižovatky. Dodávka jela dál a já se dívala do blba.
"Bell." Řekl tiše James a chytil mě za ruku, kterou jsem křečovitě svírala volant.
U okna se objevila nějaká paní.
"Jste v pořádku?" Zeptala se.
"Jo... sn..snad..." Koktala jsem.
"Bell budu řídit." Řekl James.
Vylezla jsem z auta a sedla si na místo spolujezdce. Rozjel se a pozoroval mě. Chytl mě za ruku.
"Jsi v pořádku?" Zeptal se.
Jen jsem kývla a ruku mu stiskla. Zastavil před obchodem. Když jsme vystoupili, zamkl auto a šli jsme nakupovat. Trvalo nám to docela dlouho. Když jsme vyšli z obchodu jsem uviděla bílou dodávku a před ní stála jedna Sánchezova gorila. Zastavila jsem a podívala se na Jamese, který tlačil vozík.
"Co se děje zlato?" Zeptal se James a díval se na mě.
"Nic." Řekla jsem a šla dál.