>Deirdre<

.3.

***
Přišli jsme s Rose do jídelny. Zjistila jsem že je tu 3 rokem a je o rok starší takže 17 let. "A jak se ti tu zatím líbí?" Usmála se na mě Rose a hrála si se svými prsty. "Je to tu fajn" začala jsem se smát, ale pak jsem ztuhla. Před náma u stolu seděl on a flirtoval z nějakou dívkou. "Haló, země volá Deirdre!" mávala přede mnou ruka Rose. "Promiň" podívala jsem se na ní a zvedla jsem jeden koutek úst." Proč jsi se dívala na Luka?" Tak takhle se jmenuje. Jen jsem se na ní pousmála a pustila se do jídla "To nic." Jen se na mě divně podívala a pak se také pustila do jídla. Měli jsme špagety, který mi chutnaly.
***
Pomalu jsme vycházeli z jídelny, když na Rose zavolala nějaká skupina lidí. Rose se na mě podívala "Já.."
"Jen běž, budu v chatce." Dodala jsem a usmála se na ní. Úsměv mi oplatila a odešla.
Seděla jsem na posteli s knížkou v ruce a četla si. Jenže jsem byla myšlenkám jinde. Myslela jsem na Luka... Nikdy jsem se necítila tak jak teď, bylo to zvláštní. Proč on? PROČ!?
Začal jsem brečet do polštáře. Když my slzi netekly, tak jsem usnula.
***
Slyšela jsem jak na mně někdo volá. Otevřela jsem oči a všimla si Rose. "Proč jsi brečela?" Podívala se na mě ustaraně. Tuhle otázku jsem čekala, ale sama jsem na ní neznala odpověď. Bylo to snad kvůli tomu, že jsem se zamilovala do kluka, který má vysoký ego? NE! NEZAMILOVALA! "Já... půjdu se projít do lesa si pročistit hlavu a pak ti to řeknu!" Usmála jsem se falešně. Musela jsem ji říct že jí to povím jinak by mě nepustila... "Dobře, ale buď opatrná, minulí rok tam kamarád zahlédl medvěda!"křikla na mě když jsem stála u dveří. "Dobře!" Usmála jsem se, protože jsem byla ráda že mě nechala.
Šla jsem po kamínkové cestě a dýchala čistý vzduch. Zahlédla jsem pěšinu vedle cesty, šla jsem tedy po ní. Zpívala jsem si přitom písně. Zaslechla jsem praskat listí a větve, ale nic jsem neviděla. Šla jsem tedy dál, otočila jsem se, protože jsem za sebou něco slyšela. V tu chvíli jsem zpanikařila a ztuhla. Přede mnou jsem viděla medvěda, který byl velký jak mé nohy. Vztáhl po mně tlapou a zanechal mi tři škrábance na noze od jeho drápů. TEĎ UMŘU! "Au!" Sykla jsem a spadla jsem na zem. Najednou někdo po medvědovi začal házet kameny. Myslela jsem si že ho to spíš rozčílí, ale on zdrhnul. Strašně mě bolela noha. Zahlédla jsem obryz postavy jak se ke mně přibližuje. Když byla metr ode mě, tak jsem zase ztuhla.
Stál tam Luke....
•

Ahoj, doufám že se vám kapitola líbila<3. Ukončila jsem to v tom nejnapínavějším :D. Tak se těšte na další kapitolu! <3 :)
Zatím! <3