Co ten polibek znamená? Jsem zmatená ještě víc. Změnil se od té chvíle co se mi vyzpovídal...
Pamatuju si na naše první setkání...
•
Najednou do mě někdo strčil a oba jsme spadli na zem. "Au!" Vykřikl někdo vedle mě. Podívala jsem se na něj a vyděla ty nejkrásnější oči na světě. Byli modrý jako moře a já se do nich zadívala.
Všiml si mě a vpil se do mých očí, pak se postavil. Uhla jsem pohledem.
•"Máš zbaleno?" Usmál se na mě James a vzal si svůj batoh... "Ještě ne..." Usmála jsem se na něj.
Před odjezdem do tábora se půjdeme podívat na Rose... A je možné že se s ní už nesetkám.
"Deirdre?" Zaslechla jsem Luka, který stál za dveřmi. "No?" Zvedla jsem hlavu ke dveřím a dala jsem si poslední věci do tašky.
"Už půjdeme." Stál opřený o futra dveří a usmíval se na mě. "Dobře." Nadechla jsem se a vyrazila jsem k němu.
Rose jen tak "bez energie" ležela na lůžku vedle přístrojů, které oznamují její tep...
"Rose... Je mi to tak líto." Chytla jsem ji za ruku. Měla normální teplotu a pomalu oddychovala. Je mi jí tak líto...
"Budeš v pořádku." Usmála jsem se na ní. Škoda že spí... "Možná se už neuvidíme, ale dala jsi mi Facebook, tak ti napíšu." Pohladila jsem jí po ruce.
Luke mi dal ruce na ramena. "Larry je tady, pojedeme do tábora." Vedl mě pomalu k odchodu.
"Zbohem." Ještě rychle jsem ji obejmula a společně s Lukem jsem vyšla z pokoje.
***
Seděla jsem s Jamesem v zádu v autě. Luke seděl na sedačce spolujezdce. Larry, jeden z vedoucích nás vezl do tábora.
"Až přijedeme tak si zbalte věci..." Přerušil Larry to ticho. "Proč?" Nestihl to doříct, protože jsem se zeptala na důvod.
"No... Tom vám to řekne. Vám všem." Podíval se na mě do zpětného zrcátka.
"Fajn." Podívala jsem se na Jamese. Byl smutný když viděl Rose jak tam leží bez hnutí... "V pohodě?" Usmála jsem se na něj. "Jo, jen, Rose byla dobrá kamarádka..." Podíval se na mě.
"Pořád je..." Obejmula jsem ho. James se ke mě přitiskl a já mu dala pusu do vlasů.
"Jsme tu." Oznámil nám Larry po půl hodině. Vylezly jsme z auta a vyndali tašky. Rozešli jsme se všichni ke svým chátkám, já jsem šla nejdřív k Jamesovi mu pomoct.
"Ahoj Dane." Usmála jsem se na něj. "Ahoj." Zvedl ke mě hlavu a pak se šel přivítat s Jamesem.
"Díky." Objal mě James. "Nemáš zač, teď si jdu zbalit k sobě jo?" Usmála jsem se. "Jasně." Ukázal palec nahoru a šel si lehnout na postel.
V chatce jsem si připadala divně... Na mé posteli ležel dárek pro Rose. Ach jo...
Slyšela jsem pískat píšťalku. Šla jsem tedy ven za ostatníma. Tom stál na stupínku a něco říkal Larrymu. Asi to bude to oznámení.
"Asi už víte že jedete pryč s tábora. Já vám teď řeknu důvod. Zjistilo se, že v krajině se potuluje medvěd. A pro vaše bezpečí se tábor ruší!" Sklopil hlavu a soucitně se na nás podíval.
Někteří to hned začali řešit, některým to bylo fuk a někteří byli smutní. Já jsem pohledem hledala Luka.
Vzpomněla jsem si na les, co se tam stalo.
•
Šla jsem tedy dál, otočila jsem se, protože jsem za sebou něco slyšela. V tu chvíli jsem zpanikařila a ztuhla. Přede mnou jsem viděla medvěda, který byl velký jak mé nohy. Vztáhl po mně tlapou a zanechal mi tři škrábance na noze od jeho drápů. TEĎ UMŘU! "Au!" Sykla jsem a spadla jsem na zem. Najednou někdo po medvědovi začal házet kameny. Myslela jsem si že ho to spíš rozčílí, ale on zdrhnul. Strašně mě bolela noha. Zahlédla jsem obryz postavy jak se ke mně přibližuje. Když byla metr ode mě, tak jsem zase ztuhla.
Stál tam Luke....
•Zahlédla jsem Luka a začalo mě zase mravenčit břicho. Byla jsem do něj zamilovaná? Jediný co vím je že k němu něco cítím...
***
Stála jsem před autobusem a čekala na otevření dveří. Rozhodla jsem se ještě zavolat mamce.
Vytočila jsem mámino číslo a čekala...
"Ahoj zlato, jak e cítíš?" Začala hned matka."Mami vše ti řeknu doma, dostala jsi ten e-mail?" Tom totiž poslal všem rodičům zprávu, že jedeme domů.
"Jo před chvílí jsem ho viděla."
"Fajn tak víš kdy přijedeme?"
"Ano vím, hele tak až budete na místě tak mi zavolej. Měj se a pozdravuj Jamese!"
"Jo, ahoj." Típla jsem mobil a zandala si ho do tašky. "Mamka?" Zeptal se Luke vedle mě.
"Jo." Usmála jsem se. On ke mě přišel a naklonil se ke mě. "Víš.... Budeš mi chybět!" Zadíval se mi do oči a zůstal v nich viset.
"Jo, ale budeme si psát ne?" Udělala jsem krok do zádu a tím jsem se od něj vzdálila. "To jo..." Narovnal se a sklonil pohled.
"Tak se měj Deirdre." Usmál se ještě a odešel za svou partou.
Někdo mě objal. Když jsme se odtáhli zjistila jsem že je to Will. "Je mi to...." Začala jsem. "Ne, prosím!" Zastavil mě. Usmála jsem se na něj a rozloučila se s ním.
Pak jsem se ještě rozloučila s ostatními, s Emou, Lilly...
Byl čas jít do autobusu. Ochotně jsem se procházela autobusem k volnému místo, kde budu sama. Kolem mě prošel ještě Luke a ani se na mě nepodíval. Bude mi chybět...
ČTEŠ
>Deirdre<
RomanceDeirdre Bellon je 16 léta dívka. Musí jet na tábor se svým bratrem, ale moc se jí tam nechce. Je to knihomol, takže hodně čte, nejradši má knížky o lásce. Vždy chtěla tu lásku zažít. Ale na táboře kde bude 20 dní, potká někoho kdo jí ukáže, co láska...