>Deirdre<

.4.

***
"Co tady ku*va děláš!?" Přišel ke mě Luke s naštvaným pohledem v obličeji a sedl si ke mně. Zvedl obočí a čekal na odpověď. "Šla jsem se projít, to můžou všichni ne?!" Křikla jsem na něj, a zabloudila v jeho nádherných očích. "No jako za chvíli je večeře a máš být v chatce!" Zkřížil ruce na hrudi a cítila jsem jak se mi vpíjí do očí. "A co tady děláš teda ty?" Zvedla jsem obočí zase já. Neodpověděl, jen se zašklebil a vzal mě do náruče. Lekla jsem se a tak jsem sykla... Hořelo mi stehno, kde mě držel Luke svou dlaní, ještě k tomu jsem měla kraťasy, takže si toho Luke všiml a pobaveně se zasmál, a o mém boku ani nemluvím. "Kam mě neseš?" Zeptala jsem se a prohlížela jsem se okolí. "Sem" řekl a položil mě celkem rychle na velký balvan. "Au, to bolelo!" Zakřičela jsem na něj a přitom si stiskla stehno. Fakt to dost bolelo! Luke jen protočil očima a klekl si ke mně.
Dotknul se mého zranění a já jsem se zachvěla. Přejížděl jemně po mích škrábancích a já cítila že se uklidňuji. Bylo to zvláštní ještě nikdy jsem se tak necítila, ani od jiných kluků, samozřejmě jsem ještě kluka neměla takže... Bylo to zvláštní!
"Půjdeš na ošetřovnu, aby ti to videzinfikovali, řekneš že si spadla na větev jasný?" Vychrlil na mě aniž by se na mě podíval. "Proč mám lhát, vždyť jsou tu medvědi?!" Vyjekla jsem a čekala na odpověď... "Mám své důvody!" Mrkl na mě a šibalský se usmál. Jak jinak, proč by mi to říkal že? Poté se zvedl a odcházel. "A mě jako tady necháš, a nepomůžeš mi?" Podívala jsem se na něj vyděšeně. Nechtěla jsem aby mě tu nechal. "Hele jen poškrábáný, myslím si že chodit dokážež!" Řekl a pobaveně se na mě díval. Pak se otočil a šel dál. Fajn jdu sama!
Šla jsem pěšinou a prohlížela jsem si škrábance na stehně. Nevšimla jsem si ho a narazila do něj. Jen se na mě díval, měl pohled bez výrazu. Obešla jsem ho a šla dál, jenže asi půl metru přede mnou byli kameny a já zakopla. Čekala jsem bolest, ale jen jsem ucítila teplo na mých bocích. Jeho ruce mě svíjely a otočili si mě směrem k jeho obličeji. "Kolikrát tě budu ještě zachraňovat?" Pošeptal a věnoval mi ten nejkrásnějších úsměv. Aww! Oba jsme vzájemně bloudili v našich očích a užívali si ten pocit. Přibližoval se ke mně a pevně mě svíral v bocích. Co to dělám!? Uvědomila jsem si to naštěstí brzo, nebudu mojí první pusu věnovat sukničkáři přeci. Včas jsem se odtrhla a utekla jsem z lesa.
***
Lékař mi to naštěstí spolk, a já s obvázanou nohou vyšla z budovy. Všimla jsem si Jamese, hrál si na hřišti s nějakým klukem. Šla jsem k nim.. "Ahoj" a pousmála jsem se na ně. "Ahoj" usmíval se na mě menší kluk asi 8 nebo 9 let mu mohlo být. "Čau" obejmul mě James a díval se mi na nohu. "Co se ti stalo?" Řekl s ustaraný pohledem v obličeji. "Jen jsem se škrábla o větev, to nic není." Usmála jsem se na něj. Pak jsem se s nimi rozloučila a odešla do chatky. Za chvíli je oběd a já se musím převléknout, mám totiž trochu špinavé oblečení od hlíny.
•

Tak co líbilo? :) Dnes vydám asi ještě jednu část <3. Baví vás to? Mě moc <3 :D. Tak zatím <3